Viděl jsem dobré video. Blonďatý fotbalista jde do souboje s jiným fotbalistou, absolutně se navzájem nedotknou, blonďatý fotbalista teatrálně padá, válí se, snad umírá, přibíhá k němu doktor, vytahuje z velké lékařského kufru... fén, hřeben, češe ho, pak mu postříká blonďaté vlasy lakem na blonďaté vlasy, nageluje. "Fotbal je pro slečinky, hrajte ragby," končí ten reklamní minisnímek vtipnou pointou.
Dvacetiletý jinoch Jan Chramosta z Mladé Boleslavi dostal od disciplinární komise fotbalového svazu jednozápasový trest a pokutu dvacet tisíc korun za simulování. V českém poháru totiž skočil přes kroměřížského brankáře tak, aby to vypadalo, že ho gólman hrozně sejmul, přičemž ho samozřejmě nesejmul. Simulace může Chramostovi otevřít cestu k hereckým castingům. Ten kluk má talent.
Ale taky má talent na fotbal. Je dobrý hráč, jeden z nejlepších mladíků v lize. Šikula. Rychlý, docela střelec, technik. Ví, co má dělat. V jakékoliv situaci. Jakékoliv.
Simulování je patologická norma hry jménem fotbal. Můžete milovat Cristiana Ronalda, ale když předvádí své slečinkovské pády s prohnutými zády, dehonestuje tím svou fotbalovou velikost. Když hráči Barcelony, týmu snů, proleží posledních deset minut El Clásica na zemi v absurdně bolestné pantomimě, snižují respekt celého světa, jenž obdivuje jejich fotbalovou dokonalost. Smutné.
Jenže nikdy to nikdo nedokáže vymýtit. Pamatuji se, že když jsme hrávali ligu žáků, trenér opakoval: Hlavně padejte kolem vápna. Co nejvíc to půjde. Ucítíte dotek, spadněte. Máme dobré standardky. Když někdo chtěl ustát souboj na hranici faulu a pak ztratil míč, kouč ho následně sprdnul: "Proč nepadáš, vole?" Bylo nám třináct let.
Jsou to návyky. Chramosta prostě podle podvědomí, utvářeného odmalička na fotbalových trávnících, spadl. Rozhodčí mu to sežral. Kdo tu hru někdy hrál, asi by dodal: Udělal bych to taky. To je fotbal. (Bohužel).
Prioritně měl samozřejmě dostat trest hlavně ten sudí, jelikož mu Chramostův naviják stále šimrá hltan po tom spolknutí - a také dostal, pan Paták si do konce sezony nezapíská.
Disciplinární komise ale následným pokutováním Chramosty minimálně nadnesla zajímavý precedens: trestat za simulování. To není nikde na světě. Takže, když už jste to, pánové, takhle rozjeli, je třeba trávit hodně času u videa. Kandidátů na pokuty bude za každé ligové kolo minimálně patnáct. Dvacet. Fandím vám. A zároveň nevěřím. Je to jen ojedinělé plácnutí po tváři mladého simulanta. Zvyky zůstanou, jejich celoplošné trestání je nemožné. Labyrint větrných mlýnů. Bludiště bez východu. "Normální" součást hry.
Je to blbé říct. Ale fotbal bude navždy trpět tím, že týmoví lékaři nosí v kufru fén, hřeben a gel. A ti, kdo se s tím nesmíří... Hrajte ragby.
