Jsou jako roztomilé stroje. Takové malé stroječky. Jakmile začnou chodit a avizovat zájem o sport, čínský režim je uzme a hodí do svého specificky bláznivého tréninkového procesu.
Totální nasazení. Stávají se z nich dítka, co nejsou dětmi, ale disciplinovanými mašinami bez chyby. A bez mozku. Vstávat, cvičit, snídat, cvičit, obědvat, cvičit, cvičit, spát, cvičit... A takhle to jde až do doby, co systém řekne: „Jste staří, odepsaní. Děkujeme, ale ne zas tak moc." Je to šílené, nebo jen potřebné?
Pekingská olympiáda, výstavní síň čínských sportovních všeumělů. Kde to jde, tam chce režim pomocí pozlacené slávy deklarovat jedinečnost svých sportovně-výchovných systémů. A je jedno, jakým způsobem.
Proto nepřekvapí zpráva, že čínští rudokožci zfalšovali doklady dvěma mladinkým gymnastkám, jež ještě nedosáhly šestnácti let, tedy věku potřebného pro olympijský start. Je jim sice čtrnáct, patnáct, ale co - trýznili jsme je, snad i mučili pod bradly... a tak vůbec. Tudíž je tam prostě pošleme. Bude další zlato, další rudá sláva.
ČTĚTE TAKĚ: Falšuje Čína údaje v pasech?
Pragmatické, jasné. Že ty přetrénované holky budou mít v osmnácti problémy s páteří, že abnormální růst svalové hmoty je v jejich věku poněkud škodlivý, že jsou naprosto izolované, hozené mimo život, který by se dal alespoň trochu nazvat normálním - tohle ty odporně ctižádostivé soudruhy nezajímá.
Nejhorší je, že to nezajímá ani výše zmíněné gymnastky Che Kche-sin (mimochodem, jedna z favoritek na zlato) a Ťiang Jü-jüan, či jiné mladé sportovce a sportovkyně reprezentující tu „lidově demokratickou" republiku. Mozky totiž mají ovládnuté každodenně stereotypním vymýváním. Vše pro Čínu. Vše pro Čínu. Vše pro... Čínu!
Když se tedy vrátím na začátek - je tréninková šikana šílená, nebo zkrátka jen potřebná? V tom podivně rudém kraji zní odpověď jasně: šíleně potřebná. Nesoucí zlaté ovoce neporazitelnému aparátu.
A my v tuzemsku si jen můžeme zamručet: Je šílená. A nechutná. Šíleně nechutná.
Foto: ČTK
