Šéf Sazky Aleš Hušák je superstar. Fakt. Alespoň podle toho, co řekl v nedělních Otázkách Václava Moravce: "Můj příběh nekončí, já jedu dál..."
Podle exkluzivních informací on-line deníku TÝDEN.CZ Hušák fandil Janu Bendigovi, a to proto, že mu prostě byl sympatický a trochu se v něm viděl. Jako mladý také rád zpíval, byl rozjuchaný. Šťastný.
Československá superstar mocipána české loterie dostala. A nejvíce ústřední píseň, ve které se střídaly všechny ty mladé hvězdy, z nichž již brzy budou estrádní etikety. Dle zdrojů blízkých Sazky si ji Hušák nemůže přestat zpívat. I proto hit přednesl i v televizi.
Navíc, ten song je plný reminiscencí.
"Bloudění je víc než-li cíl, tak ať mé klopýtání trvá o to dýl," popěvuje si Hušák pokaždé, když navštíví "svoji" O2 Arénu. Sice kvůli ní možná zanikne český sport, protože vinou polykání miliardových dluhů už tak nějak nezbývá Sazce na svazy, ale vážení, ta hala má fakt pěknou střechu. Takže toho nechte.
"Nosím dosud stejný jméno, svoboda je příjemná. Mou story každý zná jen zdáli," pokračuje Hušák. Je pravda, že zblízka jeho story moc lidí nezná. Nikdo neví, kolik bere, kdo určuje jeho plat, proč disponuje tolika penězi a kolik ložnic má jeho šedesátimilionová vila na Menorce. Svoboda je příjemná.
A přichází slovenská část: "Veď príbeh nekončí ja d'alej hrám a padám viac než vstávam. Svoju dušu dám na misku prázdnych váh." Všechno sedí. Sazka dluží asi miliardu miliard, Hušák pořád padá, jenže vlastně pořád stojí, takže "d´alej hrá". Je dobrý. Jen ty misky prázdných váh a na ně rozprostřená duše - tam je asi zatím problém.
Proč? To vysvětluje Hušákova nejoblíbenější část písně: "Ještě nekončím já jedu dál a rvu se za svý práva... A nosím štěstí své po kapsách." Spíše v kapsách.
Aleš Hušák JE superstar.
