V letošní sezoně F1 se schyluje k souboji hned čtyř továrních týmů: Mercedes, Ferrari, Renault a Honda (McLaren). Vloni byl jednoznačně nejsilnější Mercedes, jak nakonec ukázala sezona v přesvědčivém podání Mercedesu: Lewis Hamilton získal titul mistra světa už při GP USA, čtvrtém závodě od konce.
Mercedesu fungovalo všechno: jak podvozek a jeho nastavení, tak hlavně v současné době důležité pohonné jednotky a jeho části: spalovací motor, turbo a motorgenerátory MGU-K a MGU-K.
Motorgenerátory rekuperují ztrátovou energii při brzdění (MGU-K) a z výfukových plynů (MGU-H). Kvalita, spolehlivost a výkonnost těchto systémů dnes rozděluje úspěšné od neúspěšných. Tvoří totiž něco mezi 20 až 30 % výkonu celé pohonné jednotky. Honda to vůbec nezvládla a její loňské výkony byly ostudné. 
Letos se ale od ní očekává obrovský krok vpřed. Možná stejně velký, jaký v přechodu na ročník 2015, předvedlo Ferrari. Tak velký, že tento výkonnostní skok si vysloužil nefalšovaný respekt od soupeřů u Mercedesu. A k tomu strach, že bude týmem Ferrari často porážen. Také proto nenechal Mercedes nic náhodě a v uplynulém týdnu se rozhodl soupeře řádně vyděsit. Pozval vybrané novináře do britského Brixworthu, sídla společnosti Mercedes-Benz High Performance Engines, a poodhalil jim strašidelné údaje.
Slova se ujal šéf oddělení motorů Mercedesu Andy Cowell a hned prozradil, že současná generace motorů V6 Hybrid je nejvýkonnějším motorem formule 1 v historii. Má prý větší výkon, než atmosférické desetiválce z roku 2010, které točily 20 000 ot./min. A hned dodal jednu zajímavost ke spalovací části motoru: účinnost moderních spalovacích motorů F1 je na úrovni 50 %.
Za více než 130 let své existence urazily velký kus cesty. Prvotní spalovací motory měly účinnost 12 % a ještě před dvěma lety, když končily osmiválce, to bylo 29 %. Je to tak: největší inženýrské kapacity ve formuli 1 nadále pracují na zlepšení účinnosti klasického spalovacího motoru, a tím pádem zvýšení jeho výkonu. Při současných limitech maximálního okamžitého průtoku paliva 100 kg za hodinu je potenciální výkon samotné jednotky spalovacího motoru 1240 kW (1660 koní).
Samozřejmě, motor nakonec kvůli své účinnosti pustí jen polovinu z toho. A s ohledem na systému rekuperace energie (ERS) k tomu potřebujete o 37 % méně paliva než před dvěma lety. A u toho nezůstává: meziročně automobilky ušetří dalších 1,5 %.
Další důležitou částí je turbo. Mercedes má zkušenosti se systémem turba v oblasti nákladních aut. Tam svá turba učí pracovat s výkonem 900 koní. A právě s turbem je spojen hybridní /nebo také horký) motorgenerátor MGHU-H, který 'lape' ztrátovou energii obsaženou ve výfukových plynech, konvertuje ji do energie elektrické a pak vrací zpátky do motoru jako extra výkon.
Šéf oddělení motorů Mercedesu Andy Cowell je přesvědčen, že jednotkami MGU-H budou zanedlouho osazována běžná silniční auta. A důležitým systémem jsou akumulátory. Ty dnes váží 20 kg, o 5 kg méně, než v roce 2009, kdy tyto systémy začínaly v malé obdobě jako KERS. Dodávaly ale zlomek rekuperované energie oproti dnešku. Softwarové kontrolní systémy pak optimalizují, v jakých částech trati bude nejefektivnější rekuperovanou energii znovu použít tak, aby monopost F1 zajel co nejlepší čas.
Postavit jeden motor F1 trvá 100 takzvaných člověko-hodin (například třem lidem by trvalo postavit motor něco přes čtyři pracovní dny). A v současné době automobilka staví motory pro své čtyři týmy (tovární Mercedes, Williams, Force Indii a Manor). Pro úvodní závod v Melbourne 20. března budou potřeba tři motory na tým. Pro zimní testy na konci února a začátku března v Barceloně je potřeba přichystat čtyři motory (jeden pro každé auto). Na tom usilovně v současné době pracuje nejen Mercedes, ale i Honda, Renault a Ferrari. F1 prostě nikdy nespí.
