Formule 1 byla v minulých dekádách mixem nebezpečného dobrodružství spojeného s napětím. Na startu byly připraveny silné stroje a v nich velké osobnosti motoristického sportu, kolem kterých se motaly krásné ženy, a řev motorů uspokojoval i kdejakého rejpala. Velké ceny se jezdily v tradičních lokalitách a lístky byly ceněny zlatem. Nic z toho ovšem už neplatí. Proč je formule 1 poslední dobou tak nudná?
Z klenotu zavánějícím pachem nafty se stala pouťová atrakce, která přijede tam, kde si jí zaplatí. "Prodloužená jízda!" Hláška často znějící na poutích. Zvuk formulí se zase čím dále častěji rozeznívá na pouštích. A jak bude teprve asi chutnat poslední letošní Grand Prix, která se pojede za dva týdny v Abú Dabí, v níž půjde jen o čest.
Nuda v režii jednoho týmu a dvou jezdců
V Brazílii se o víkendu odjel předposlední díl mistrovství světa. Tam se i rozřešila i jedna z posledních velkých hádanek. Vicemistrem světa se stal Nico Rosberg. Na trati zvítězil způsobem start-cíl a potvrdil tak velkou dominanci Mercedesů. Již několik závodů předtím si zajistil titul mistra světa jeho stájový kolega Lewis Hamilton. A také v Jižní Americe byl on jediným konkurentem Rosberga v boji o první místo. Logicky ovšem zůstal jen u tlaku a nepokoušel se na něj riskantně útočit. I když to z jeho vyjádření nevypadá, vlastně mu kryl záda.
"Nedal jsem mu šanci, aby něco zkusil. Jen jsem si musel hlídat rychlost, abych to někde nepřehnal nebo neopotřeboval pneumatiky," honosil se Rosberg. "Tady není opravdu, kde bych ho mohl předjet," přitakal mu Hamilton. "Jel fantasticky, byla to nuda jet po celou dobu za ním v závěsu," dodal. Pro fanoušky nešťastné prohlášení. Když se nudí samotní jezdci, co teprve pak diváci? Navíc tu byla ještě jedna hrozba. A to zvláště v době, kdy už bylo o mistru světa rozhodnuto. V souboji dvou parťáků, i když si nic na trati nedarují a nemají se zrovna v lásce, prostě vždy hrozí, že "notičky" přijdou shora.
Ve výsledku závody s hrozbou jasného scénáře, které samotné jezdce nudí, nejsou pravděpodobně nejlepším lákadlem k vyvrcholení celé série. Ale to není zdaleka jediným problémem F1.
Stěhování se za penězi
Rapidně se také navyšuje počet závodů. Má to prosté odůvodnění. Formule 1 bezhlavě expanduje do zemí finančně pro ní zajímavých. Od příštího roku se například seriál rozšíří o Grand Prix Ázerbájdžánu. O lokalitu vysloveně divácky "atraktivní". Dále jsou v kalendáři Bahrajn nebo SAE. Naopak tradiční země mají problém s financemi. Německo, které v roce 2000 mělo například jako jediné dvě Velké ceny v kalendáři, se letos mezi vyvolenými zeměmi ani neobjevilo. Další rok se sice navrátí, ale na úkor toho, že se pojede rekordní počet závodů.
Takže je jen otázkou času, které motoristické bašty budou muset v budoucnu uvolnit místo dalším Bahrajnům, Malajsiím či Emirátům. Bude to Belgie nebo Maďarsko?
Nedostatek osobností
Dříve formule 1 produkovala legendární osobnosti. Kdo by neznal Michaela Schumachera, Miku Häkkinena nebo v dřívějších časech Ayrtona Sennu či Nikiho Laudu. Někdy to vypadá, že právě angažování kontroverzního Rakušana na pozici konzultanta v Mercedesu a předtím ve Ferrari rozdmýchalo jindy až moc klidné vody kolem formulí. Jeho prohlášení dodávají alespoň trochu toho "drajvu", který nejrychlejšímu šampionátu na okruzích očividně jindy chybí.
"Formule 1 potřebuje osobnosti," poukázal šéf Mercedesu Toto Wolff ve spojitosti s bouračkou Hamiltona, kterou před brazilskou Grand Prix zavinil kvůli únavě po náročných oslavách titulu mistra světa. Hájil ho tím, že právě Brit je tou personou, a to navzdory jeho divokému stylu života.
"Mezi jezdci je jako rocková hvězda. Není to jen o řízení auta. Je vidět i mimo trať. Uhlazení lidé bez poskvrny často neoplývají moc velkou osobností," myslí si boss vítězné stáje Mercedes, za níž jezdí i druhý muž v celkovém letošním pořadí Rosberg. Opravdu tomu tak je? Schumacher nebo Häkkinen byli jiní a přesto táhli pozornost daleko více než současná dvojice rivalů. Potřebuje formule 1 opravdu "rockové hvězdy"?
Genderová vyváženost
Boření tradic. Nejdříve přišly vozy o specifický zvuk, následovaly sexy ženy. Novinkou, která není po chuti ani závodníkům, je postupné rušení zažitého spojení ženské krásy se řvoucími motory. Zatím není jasné, do jaké míry to je experiment, ale již dvakrát dostaly krásné hostesky stopku. Poprvé se tak stalo v Monaku na tradičním městském okruhu, kde muži plně nahradili polosvlečené děvy. V Brazílii, která je mimo jiné známa především tradičním karnevalem v Riu, zvolili kompromisní model mužů a žen v poměru půl na půl.
"Je to hrozný nápad! Zejména tady v zemi těch nejkrásnějších žen, samby a karnevalu," litoval změn Niki Lauda. "Jsou tu grid boys? Opravdu? Budu stávkovat," doplnil ho Vettel. Otázkou je, kam dále mohou vést kroky vedoucí k rovnoprávnosti obou pohlaví. Třeba se časem dočkáme po ekologické formuli i její ženské verze. A možná by to bylo na rozdíl od úmyslu zrušení sličný hostesek daleko lepší nápad.
