Blog experta F1
Rasismus, sexismus a formule 1

Že jdu daleko za hranice mé milované discipliny? Na dalším textu je podle mého názoru výjimečné to, že vlastně ani trochu.

Do rozboru problematiky rasové nesnášenlivosti nebo rovnoprávnosti mezi pohlavími se pouštět nebudu. Názory na to mám, ale těmito tématy hýbou spíše emoce a pokrytectví než cokoli jiného, o racionálních argumentech nemluvě.

Jedna věc mi ale přijde velmi divná: snaha chránit členy určité skupiny lidí vyznačující se přirozenými rozdíly (odlišné rasy - například Romové, nebo pohlaví) paradoxně vede k potlačování těchto rozdílů. Což vydá za stejný zločin. U Romů je v médiích nejčastěji používaný termín "společenská nepřizpůsobivost". Jako kdyby existoval společenský standard, kterému se všichni musí přizpůsobovat, chtějí-li mít nárok na účast v komunitě.

Aniž by kdo zjišťoval parametry proveditelnosti.

Vzpomenete si na vstup Lewise Hamiltona do formule 1 v roce 2007? Světová média byla zaplavena titulky typu "První pilot černé pleti v F1". Nikdo se proti tomu nepostavil, což mi dodnes přijde naprosto bizarní. Protože tyto titulky ve své podstatě neříkaly nic jiného, než že Hamilton byl prvním pilotem z řady lidí " jiného druhu".

Samá podstata moderního vnímání rasismu! Uvidíme někdy v budoucnu také titulky "První homosexuální pilot F1"? Stejně tak hloupé mi přijde sdělení typu "první... černošské... pleti...".

Boj proti rasismu (pohlavním rozdílům, rozdílům v náboženských přesvědčeních) nespočívá v ignorování těchto rozdílů mezi námi. Ba právě naopak. V jejich respektování.

Také proto se jako nepochopitelný jeví takzvaný boj za rovnoprávnost mezi pohlavími. Nejeden akademický rozbor prokázal, že příroda přidělila ženám a mužům odlišné role na tomto světě. Jaký je tedy smysl k neúspěchu předem odsouzené kampaně tyto rozdíly mazat ze světa?

To je prostě monumentální projev pokrytectví ve světle rádoby světáckých snah o implementaci impotentních společenských pravidel, která v reálu stejně nefungují.

Ať už ve světě politiky nebo motorsportu či čehokoli dalšího, místo po boku bláznivých a statečných velkých mužů bylo vždy rezervováno pro velké a statečné ženy. Protože prostě proto, že tyto velké a statečné ženy fungovaly jako dokonalý, vyvažovací, racionální prvek proti steroidnímu, egoistickému, až skoro sebevražednému přístupu mužů v bezohledné cestě za úspěchem a zisku nadvlády nad tímto světem, ať už v jakékoli podobě.

Pravěk, Řím nebo ženština v malé domácnosti, pořád je to stejné. Mění se jen způsoby a scéna.

Takzvané ‚grid girls' nejsou urážkou žen. Je to naopak projev pocty. Zaujmout toto zodpovědné a částečně čestné místo kousek před špičkou závodního stroje. Ochránit svého muže a odvést pozornost okolního světa jinam tak, aby se gladiátor mohl soustředit na nadcházející souboj na život a na smrt.

Soustředění, ve kterém žena odvede pozornost od projevů slabin muže: strachu, nejistot, nedostatku sebedůvěry, obav z výsledku. V tom spočívá velikost těch úžasných žen. Moderní společností absolutně nepochopená. A monumentálně nedoceněná.

A tento posvátný a pro muže ochranný post má nově zaujmout... Muž?! (Jako se to stalo při GP Monaka '15 nebo částečně při GP Mexika '15?) Tak tahle snaha je nedůstojným výsměchem přirozené heterosexualitě muže. A vlastně i ženy.

Správný muž ctí důstojnost ženy. A obráceně. Projevům absence této důstojnosti je potřeba bojovat. To je absolutně bez debat. Ale tento boj nemůže spočívat ve smazávání rozdílů společenského postavení muže a ženy.

Přítomnost krásných žen na startovních roštech Velkých cen F1 není jejich urážkou nebo zpochybněním jejich důstojnosti. Ba právě naopak!! Je to pocta jejich nesnadné životní role. Samozřejmě... někdy narazíme na hranice dobrého vkusu, ale nad absencí dobrého vkusu se dnes nikdo nepozastaví v jiných oblastech každodenního života.

Stavět chlapy na post grid girls je urážkou mužského pohlaví. I ženského. Myslí si snad někdo, že muži dokážou ženy zastoupit v jejich rolích? Ani náhodu.

Ano, sleduji moderní trendy úpadku role muže, a naopak nástupu dominantního postavení žen. Je to ale trend evoluční? V žádném případě. Je to jeden z vedlejších účinků infantilního uvažování takzvaných bojovníků za ‚rovnoprávnost'.

Důkaz? Zeptej se těch žen, zda si na maximálně počestném místě startovního roštu u závodního stroje před startem velkého závodu (Grand Prix!) připadají poníženě.
A jednu takovou mi přiveďte.