Silverstone. Jedno z posvátných míst svébytného světa formule 1. Legenda mezi okruhy, první Velká cena se zde jela už v roce 1948. Po občasném střídání s okruhy v Brands Hatch a Aintree se v roce 1987 Velká cena zabydlela v hrabství Northamptonshire natrvalo. Ve své bohaté historii nabídl okruh Silverstone mnoho nervy drásajících závodů. On-line deník TÝDEN.CZ vybral sedm nejzajímavějších.
Prostory okruhu Silverstone ještě během druhé světové války sloužily jako vojenské letiště. Poté, co válečná vřava konečně utichla, začal jeho význam pozbývat důležitosti. Díky tomu se zrodil skvělý nápad přestavit letiště na závodní dráhu.
Tradičně se zde daří domácím závodníkům, naposledy zde podruhé v kariéře triumfoval Lewis Hamilton. Rekordmanem zůstává nedostižný pětinásobný vítěz, Francouz Alain Prost.
1990 - Mansellovy hozené rukavice
Rok velké rivality ve stáji Ferrari kulminoval právě v Silverstone. Domácí Nigel Mansell, mimochodem trojnásobný vítěz britské Grand Prix, těžko skousával, že mu pozici týmové jedničky "krade" Alain Prost. Před kvalifikací v Silverstone Mansell poznal, že mu vyměnili monopost a dali mu Prostův. Přesto s ním dokázal vyhrát kvalifikaci. V závodě mu ale přestala fungovat převodovka a z vítězství se nakonec radoval Prost. Naštvaný Mansell zuřivě hodil do mezi diváky kuklu i rukavice a posléze se rozhodl ukončit kariéru. Kníratý závodník své slovo přesto nedodržel a pokračoval ještě další čtyři roky (v sezoně 1992 se stal mistrem světa).
2013 - Závod plný defektů
Jeden favorit za druhým naštvaně hořekoval nad zmařenou šancí. Kritizované pneumatiky Pirelli nevydržely hned třem jezdcům v úvodu závodu, zanedlouho potkal defekt i vítěze kvalifikace Hamiltona, jenž pouze na ráfku musel objet celé kolo. Ta samá potíž potkala i Felipeho Massu a Jeana-Érica Vergneho. Z vítězství se nakonec radoval Nico Rosberg.
1995 - Další díl rivality Hill v. Schumacher
Po vzájemné kolizi v posledním závodě sezony 1994 se stal poprvé mistrem světa Michael Schumacher. Nebyla ale první ani poslední. O necelý rok později jejich souboj opět rozhodoval o vítězi, tentokrát však pouze britské Grand Prix. Hill se snažil dostat před Schumachera, ale sebevražedný útok mu nevyšel a závod pro jezdce skončil. Náplastí pro britské fanoušky byl fakt, že se díky této kolizi radoval z vítězství další domácí závodník Johnny Herbert.
1981 - Velký britský triumf
Legendární komentátor Murray Walker neskrýval radost. "Britská Grand Prix, kterou vyhrál britský jezdec v britském voze!" Slastné pocity mu připravil John Watson na McLarenu, jenž se oklepal z kolize v úvodu závodu a pomalu stoupal závodním polem zpět na vrchol. Nakonec si dojel pro nezapomenutelné vítězství.
1987 - Bitva parťáků
Kdo se směje naposled, ten se směje nejlépe. Ač se na konci sezony mohl z mistrovského titulu radovat Nelson Piquet, během Grand Prix 1987 ukázal svůj um v plné své kráse Nigel Mansell (v sezoně nakonec druhý). V závodě na svého parťáka z Williamsu ztrácel 28 sekund, pak se ale nadechl k dechberoucí stíhací jízdě. Několikrát překonal rekord trati a v závěru závodu se už Piquetovi lepil na záda. Tři kola před koncem jej nachytal jako školáčka a radoval se z domácího prvenství.
1969 - Závod s velkým Z
Současní milovníci formule 1 možná otřou nostalgickou slzu. Zatímco se v Česku "zabydlovali" vojáci Varšavské smlouvy, v Silverstone se jel jeden z nejhezčích závodů historie. Hlavní roli hráli dva kamarádi, Jackie Stewart a Jochen Rindt. Více než polovinu závodu se neustále střídali na vedoucí pozici. Nakonec však Rindta zastavilo poškozené zadní křídlo. Stewart vyhrál s více než jednokolovým náskokem, přesto byl tento závod mnohem těsnější, než vypadá z výsledkové listiny.
1998 - Vítězství v boxové uličce
Moment, na který se jen tak nezapomene. Michael Schumacher v sezoně bojoval o titul s Mikou Häkkinenem (Fin se stal nakonec mistrem světa). Německá legenda v závodě vedla, v závěru však dostal Schumacher desetisekundový trest stop&go za to, že předjel Wurze pod žlutými vlajkami. Trest si přijel odpykat až v posledním kole závodu. Nápad Jeana Todta vyšel dokonale. Stání Ferrari se totiž nacházelo až za cílovou čárou a trest mu byl tak odečten až po projetí cílem.
