Po Moto GP v Brně je to druhá největší motoristická akce v Česku - přesto se mistrovství světa v motokrosu v Lokti nenápadně skrývá v koutě širšího veřejného zájmu. A to je škoda. Ekonomicky zajištěná a pořadatelsky dobře zvládnutá akce každoročně přiláká do loketských serpentin desetitisíce lidí.
Člověk si může hlavu vykroutit, ale nikdy jí nedokáže synchronizovat tak, že v jedné chvíli vidí dvojznačnou nádheru motokrosu v Lokti - na jedné straně závodníci dávající ohromné šikany a skoky, na druhé okouzlující dívky, které svým (ne)oděním jednoznačně avizují, že je tu fakt horko.
Na atraktivní a pestré trati, která je raritně umístěna ve svahu, tryská adrenalin. Motokrosoví šílenci se sjeli ze všech koutů Evropy, Loket je tradice. "Publikum je u nás v Lokti ustálené, chodí sem až dvacet tisíc lidí. Vidíte tu Belgičany, Němce, ale třeba i Švédy. Stejně jako my jezdíme k nim, oni jezdí k nám," vypráví šéf organizačního výboru závodu a motokrosový nadšenec Zdeněk Dvořák.
Specifické publikum se specificky baví a především noční party v Monster stanu představuje sumarizaci všeho, co lze dělat při absorbování několika litrů vodky - opravdu to tam jede. Divočina. "Jsme z Německa, jezdíme na každý závod motokrosu, který je v blízkosti. Loket je tradice, super párty a super závody," říká mi asi tak třicetiletý chlapík, jehož jméno se ztratí pod tíhou hutných beatů, které mezi publikum vysílá skvělý DJ. "Spíme v karavanu, jako všichni," dodává Němec.
Peníze? Sponzor a diváci
Loketský závod má navíc štěstí - stojí za ním silný sponzor, tudíž tolik ekonomicky nekrvácí tolik, jako třeba Moto GP v Brně, které je každoročně v desetimilionových ztrátách. "Něco dostáváme od Autoklubu, ale hlavně máme Sokolovskou uhelnou, která nám zajišťuje velký přísun peněz," říká ředitel závodu Dvořák a dodává, že rozpočet loketské akce se pohybuje kolem deseti milionů korun. Jeho velkou část naplňuje, kromě sponzorských peněz, i příjem ze vstupného - je to většinou až polovina celkové sumy. Na celý víkend stojí vstupenka 900 korun.
Samotní jezdci létají po trati ohromnou rychlostí, fascinující je především dlouhý padesátimetrový skok kousek od startu. Kopcovité serpentiny budí respekt. "Ale tahle trať není nijak nebezpečná, třeba v Německu je o dost horší," překvapuje Christopher Charlier, francouzský jezdec stáje Monster Yamaha Racing. To, jak čtvrtý muž průběžného pořadí mistrovství světa mluví dál, jen potvrzuje, že jezdci motocrossu mají posunuté hranice všeho, co posouvat jde.
"To víš, někdy prostě trošku spadneme. Minulý rok jsem měl zlomené chodidlo a také zlomené kosti v rameni, ale to je pořád ještě drobné zranění, které se v klidu vyléčí," konstatuje s úsměvem na tváři. "Ti kluci jsou trošku jinde. Přála bych vám vidět, když se trumfují, kde všude mají šrouby," dodává s úsměvem Charlierova manažerka, která stojí opodál.
Motocrossová špička si za tohle riziko alespoň vydělá slušné peníze. "Pokud jste v továrním týmu, máte pohodový život, nemůžu si na nic stěžovat," říká Charlier, jeden z nejlepších závodníků na světě.
I jeho umění bylo výrazným fragmentem mozaiky loketské zábavy. V nejsilnější třídě MX2 skončil v prvním závodě čtvrtý a v druhém by dokonce stříbrný.
Králem třídy MX2 se stal Nizozemec Jeffrey Herlings (KTM), jenž v Lokti vyhrál oba závody a už má jistý titul mistra světa, v třídě MX1 dvakrát triumfoval Francouz Clément Dessale na suzuki.
