Indická běžkyně: Sníh mě štve, člověk je jak slepý

Zatímco její kolegyně si už užívaly tepla šaten, indická běžkyně Bhuwneshwari Thakurová stále ještě klouzala do cíle středeční kvalifikace závodu světového šampionátu lyžařek na 5 km. Vítězka eliminace Američanka Morgan Smythová zajela veseckou trať za sedmnáct a půl minuty, sympatické Indce to trvalo skoro půl hodiny. Přesto byla spokojená.

Tak co? Jak se vám líbil závod?
Ale ano, dobré. Jen mě štve, že jsem měla špatné lyže (ukazuje na staré svítivě zelené běžky, které zdobí nápis „junior").

Kde jste je vzala?
Nemám svoje na klasiku, tak jsem si půjčila od svého bývalého trenéra. Klouzalo to.

A co trať? Těžká?
To byla, ale ne zase tak moc. Spíš ty lyže mě štvaly.

A taky nekonečně padající sníh...
Ano, sníh pro nás není dobrý. (usmívá se) Padá do očí, člověk pak nevidí. Je jako slepý.

Jak jste se vůbec k běhu na lyžích, sportu v Indii téměř neznámému, dostala?
Přivedl mě k němu můj současný indický trenér asi před čtyřmi pěti lety. Mě to hrozně chytlo, vážně mě to baví.

Co nejvíce vás na běhání ve sněhu přitahuje?
Závodění, soutěžení, rychlost.

Dnes se vám však moc nedařilo, doběhla jste skoro 12 minut po svých soupeřkách. Jste zklamaná?
Vůbec. Že bych třeba brečela? (usmívá se) Ne, nesnáším pláč. Já studuji, mám hrozně málo času na trénování. Před šampionátem jsem měla patnáctidenní soustředění. Nic víc.

Kolem vás se teď motají televizní štáby, je o vás zájem. Budete v Indii populární?
Tak to vážně nevím. Tenhle sport zná u nás opravdu hrozně málo lidí...

A co olympiáda ve Vancouveru? Je to vaše další meta?
Pokud se kvalifikuji, tak určitě. Ráda bych si to zkusila.

S těmito archaickými lyžemi?
(směje se) Ne, to si koupím nové...

Foto: Karel Šanda