Vzpomínky na hokejisty
Obsluhovali hokejové krále

Pečovali o Sidney Crosbyho, Pekku Rinneho i Jaromíra Jágra. Společnost Viliama Siveka měla v květnu pořádně napilno. "Bylo to úžasné, pro mě je to vyvrcholení dlouholeté práce. Přesvědčil jsem se, že mám kolem sebe skvělý tým," pochvaloval si svou zvládnutou životní výzvu devětašedesátiletý hoteliér, který na mistrovství světa zavzpomínal pro TÝDEN.CZ společně se svým stejnojmenným synem.

Šampionát skončil před deseti dny. Jak uplynulé týdny hodnotíte?

Viliam Sivek st.: Byl to obrovský balík úkolů, které jsme museli zvládnout. Nebylo to jen o hotelu Selský dvůr. Šlo o celé mistrovství, měli jsme na hrbu ubytování všech hráčů, rozhodčích, kongresmanů, doprovodu hráčů i třeba slavnostní večer na Pražském hradu. Včera jsem dělal hodnocení, myslím, že jsme se toho zhostili profesionálně. Museli jsme. Vždyť jsme už 26 let na trhu. Uvědomovali jsme si, že už nejde jen o jméno Sivek, ale zejména o prezentaci České republiky, tak, aby se o ní psalo co nejlépe. Osobně nám poděkoval i prezident Českého svazu ledního hokeje, pan Tomáše Král. Škoda, že si někteří funkcionáři neuvědomují, co to pro národ znamenalo po stránce společenské, obchodní i cestovního ruchu.

Na co nejraději vzpomínáte?

Viliam Sivek ml.: Na výhru s Finskem!

Viliam Sivek st.: Byla to strašně náročná, vyčerpávající, nepřetržitá práce. Někdy jsme spali jen dvě hodiny denně, někdy se nespalo vůbec. Když několik dnů nespíte, síly vám ubývají. V kanceláři jsem měl postel. Největší radost jsem měl asi po výhře s Finy, kdy Jaromír Jágr dostal tak trochu speciální večeři. Potěšilo mne, že si umíme i v kritických situacích udělat prču z člověka, co něco znamená.

O co šlo?

Viliam Sivek st.: Vždy před zápasem jedl jen ryby a rýži. My po zápase oprášili stříbro po babičce, osmdesáticentimetrovou mísu, a naservírovali mu celého, obrovského tříkilového lososa. Ten jeho úžas, když to dostal!

Viliam Sivek ml.: Rozdělil ho pak mezi kluky.

Řešili jste i jiná speciální přání?

Viliam Sivek st.: Každý den. Jaromír Jágr se ptal po běžícím pásu, hned jsme ho vypůjčili a večer si mohl zaběhat. Když měl Michal Vondrka narozeniny, aniž by na to někdo upozorňoval, udělali jsme mu metrový dort. Připravovali jsme i další věci, měli jsme živého Boba a Bobka, teď jsme se přesvědčili, že jeden z nich bude mít mladé.

Viliam Sivek ml.: Bylo tam i spousta nestandardních požadavků. Třeba když si hráči přáli vyměnit gumy u auta ze zimních na letní. Nebo třeba mrazáky s ledem, lokální chladící přístroj na nastřeleniny. Nás to ale baví, žijeme tím.

Viliam Sivek st.: Možná i proto, že známe hokejisty, oba kluci hráli hokej, vědí, co potřebují.

Předpokládám, že si králíky asi necháte na památku a neskončí v kuchyni...

Viliam Sivek st.: Nenechal jsem si je, má je kamarád doma a snad budou žít navěky.

Zažil jste někdy těžší úkoly, než ty, které jste splnil během mistrovství světa?

Viliam Sivek st.: Velice složitý byl kongres EASL pro 3,5 tisíce lidí. Ale takhle těžkou akci, v takovémto rozsahu, jsme nikdy nedělali. Byla to pro nás akce v daleko širším rozsahu, než veřejnost ví. Spolupracujeme s neziskovou organizací Modré dveře v Kostelci nad Černými lesy, která se zabývá duševně nemocnými, na který stát hází bobky. Financování neziskovky je velice obtížné. V podstatě od všech týmů jsme dostali podepsané dresy, které jsme věnovali na aukci.

Před hotelem v Hostivaři téměř permanentně stáli fanoušci. Bylo je někdy těžké uhlídat?

Viliam Sivek ml.: Složité to nebylo, obrovský kus práce odvedla profesionální ochranka, která měla za zády i policisty. Do hotelu byl regulovaný vstup, nikdo se tam bez akreditace nedostal a kluci měli absolutní klid. Celý personál byl proškolený, měli jsme i krizové plány na bombové útoky, teroristický útok včetně evakuace, kam by se nároďák odvezl. Naštěstí k tomu nedošlo.

Jaké byly reakce hokejistů při jejich odjezdu?

Viliam Sivek st.: To byla taková hezká chvilka hoteliéra. Nebylo hráče, který by nepřišel poděkovat. Většinu kluků jsem znal, někteří hráli i s Michalem (jeho další syn, pozn. aut.). Za tři dny jsme tam některé měli znovu. Přišel kapitán Kuba Voráček s partou, seděli tam a povídali si. Bylo to takové živé pochválení.

Viliam Sivek ml.: Když prohráli a přijeli zklamaní, náš personál se vyrovnal do řady a všichni jsme jim tleskali. Už tehdy Jakub Voráček každému podal ruku a děkoval. Bylo to moc milé.

Fotogalerie:

OBRAZEM: Luxus v Hostivaři. Tady má dočasný domov český tým

Cítíte už nyní, že by se zvýšil zájem o ubytování ve vašich hotelech?

Viliam Sivek st.: Byla to pro nás neuvěřitelná propagace, ani jsme si dopředu neuvědomovali, jak bude silná.

Viliam Sivek ml.: Čísla jsou dobré. Mistrovství ale skončilo ve chvíli, kdy začíná sezona, takže jsme plynule přešli do obchodního modelu a hotel je naplněný a lidé chodí. Jak se to ale celkově odrazilo na návštěvnosti, to budeme vědět až tak v lednu. Už teď se nás ale hosté hodně ptají na to, kde bydlel Jarda Jágr, Jakub Voráček, Vladimír Růžička, že by chtěli jejich pokoj. Nabízíme je samozřejmě za standardní ceny, nijak nezdražujeme (smích).

Byli byste rádi, kdyby i v budoucnu využívala reprezentace vašich služeb?

Viliam Sivek st.: To si piště! Snad se budou vracet, když se jim tu líbilo. Není to ale jen o hokejistech, už tu byl národní tým florbalu, tenisté, nyní jednáme s FC Sevilla, která má hrát přátelák se Spartou.

V čem tkví podle vás výjimečnost vašeho hotelu, že si jej sportovci vybírají?

Viliam Sivek ml.: Máme opravdu špičkové matrace, takové se v hotelu nevidí. Když je táta kupoval, tak prodejce říkal, že je do Čech ještě nikdy neprodal. Byly hodně drahé, mají nejvyšší zdravotní certifikát. Pro sportovce je to fantastické v tom, že si lehnou a uvolní se jim všechny svaly, klouby a nádherně si odpočinou.

Viliam Sivek st.: Je tu spousta fajnových věcí navíc, třeba možnost si vybrat ze čtyř druhů polštářů, 130 satelitních kanálů.

Jak jste vnímal fakt, že Rusové jako jediný tým odmítli ubytování s ostatními týmy, a zvolili hotel v Kravařích?

Viliam Sivek ml.: Je to o určité důvěře k provozovateli hotelu. Stejně jako pan Růžička důvěřuje otci z dob, kdy vedl Spartu, byť trénoval Slavii, tak stejně tak vedení ruského hokeje důvěřuje panu Hadamczikovi, kde má fantastické zázemí. Vůbec se nás to ale nedotklo.

Viliam Sivek st.: Rusové mají zvláštní chování, viděli jsme to s Kanadou. Petr Bříza byl z toho celý špatný. Bral jsem to tak, že Rusové přišli dříve, než přišel pan Růžička požádat o ubytování v Selském dvoře. Tým má nárok na to bydlet v jiném hotelu, pokud si to zaplatí. Měli požadavek 51 jednolůžkových pokojů, tomu se zkrátka v Ostravě nemohlo vyhovět. Navíc má pan Hadamczik vlastní kluziště. Všechny hotely, kde byli hráči ubytování, zaslouží obrovskou úctu, stejně jako personál, který dělal pro týmy první poslední.

Opět jste byl v denním kontaktu s hokejisty. Dříve jste si vyzkoušel i roli manažera hokejové Sparty a byl velice úspěšný, slavil jste dva tituly. Neláká vás to znovu zpět do tohoto prostředí?

Viliam Sivek st.: Určitě ne, v žádném případě. Byl to jeden z nejhezčích časů, firma šla a byl jsem vyzvaný, jestli bych Spartě nepomohl. V prosinci byla třináctá, nakonec jsme vyhráli titul, další rok znovu. Byla to doba euforie. Ta doba už je ale pryč. Teď se hodně věnujeme duševně nemocným, dnes je tam už přes 650 případů. Tam je teď zaměřená moje pozornost.