Henrik a Joel
Já na bráchu, brácha na mě. Lundqvistové slaví společný titul

Velký příběh se zlatou tečkou napsali na světovém šampionátu bratři Lundqvistové. Dvojčata, z nichž je brankář Henrik o 40 minut starší než útočník a také kapitán týmu Joel, si mohla s hokejisty Švédska vychutnat společně zisk titulu mistrů světa. Zatímco Joel dosáhl už na třetí světové zlato, Henrik po dlouhém dramatu a výhře 2:1 po samostatných nájezdech nad Kanadou slavil takto poprvé. Rodinný sen se v jejich pětatřiceti letech proměnil ve skutečnost.

"Je skvělé, že teď už je v tom mistrovském klubu také. Je to sen, doopravdy. Dosáhnout na vítězství a ještě k tomu společně s bráchou, to je samozřejmě ještě úplně jiná dimenze. Že u toho byl i 'Henke', to pro mě znamená hrozně moc," řekl švédskému deníku Aftonbladet Joel Lundqvist, jenž se s třemi tituly zařadil po bok švédských legend Jonase Bergqvista, Svena Tumbu Johanssona a Matse Sundina.

"Je to šílené. Dítě z maličkého Järpenu...," jmenoval Joel místo, odkud oba bratři pochází. "Jen máloco se vyrovná tomuto pocitu. A není snadné to vstřebat. Jsem hrdý a zároveň moc šťastný, že jsem vyhrál titul se třemi různými mužstvy," připomněl Joel, který na klubové scéně hájí barvy Frölundy, triumfy z let 2006 a 2013.

Henrik vyhnal nejlepším možným způsobem z hlavy zklamání po vyřazení svých New York Rangers z bitev o Stanleyův pohár. "Když jsem tam tak stál společně s bráchou, měl jsem slzy v očích," nezastíral "Král Henrik", jak se mu začalo přezdívat po nástupu do NHL v sezoně 2005/06. "Tohle je přesně to, v co jsem doufal od chvíle, co jsem opustil New York. A zároveň něco, o čem jsem snil od doby, kdy jsem byl malý kluk," dodal Henrik.

Na zisku titulu měl obrovský podíl, i když naskočil až do rozehraného turnaje. Týmu dodával obrovský klid a ve finále s Kanadou se zdálo, že s ním v brance snad Tre kronor ani nemohou prohrát. A když po gólech Nicklase Bäckströma a Olivera Ekmana-Larssona v rozstřelu vychytal i čtvrtého kanadského exekutora Mitche Marnera, zaujal triumfální pózu s rukama nad hlavou. Vydržel v ní ale jen pár vteřinek, než ho v euforii srazil a po velkém skoku povalil na záda William Nylander.

Mladý forvard přiznal, že v něm trochu zatrnulo. "Měl jsem skoro až výčitky svědomí. Vždyť jsem ho mohl zranit," uvedl Nylander, když mu novináři připomněli, že jeden z nejlepších gólmanů světa je pro Rangers mimořádně drahocenným zbožím. V příští sezoně bude jeho plat devět milionů dolarů. "Jsem rád, že je v pořádku. Byl jsem tak strašně šťastný... Nechápu to, tak vysoko jsem nikdy v životě nevyskočil," smál se Nylander.

Hvězda v ohrožení

"Myslel jsem, že sám začnu skákat radostí, ale když na mě skočil, nebylo možné se nijak bránit. Ale klidně bych to s vědomím, že jsme vyhráli, podstoupil každý den v týdnu. Teď nás čekají dlouhé prázdniny a sezona nemohla skončit lépe," radoval se Henrik Lundqvist. Nylander se ještě i během jeho rozhovoru pro média ubezpečil, že je v pořádku. "Dobrý, až na to koleno," odvětila s nadhledem brankářská hvězda.

Velké finále se totiž málem hrálo bez Henrika Lundqvista. "Ještě v poledne jsem si myslel, že kvůli kolenu nebudu moct nastoupit. Ale doktoři odvedli skvělou práci. Zkusili jsme anestetika, akupunkturu a nakonec to skončilo injekcí. Postupně jsem koleno začínal cítit, no a samozřejmě se šlo do prodloužení," připomněl. "Od začátku, co jsem tady, jsem sám sebe dostával pod tlak. Chtěl jsem odevzdat všechno, co ve mně bylo. A tělo se nyní cítí, jak se cítí, ale je to skvělé," doplnil Henrik Lundqvist.

"Měli jsme už před turnajem úžasné mužstvo. A když přijel ještě on během turnaje, jako tým jsme vyrostli a cítili se extrémně silní," vyzdvihl bratrův přínos Joel Lundqvist.