Čekaní na úspěch
Český šampionát: pozitiva bez výsledku, za top hráči je propast

Letošní světový šampionát přinesl z pohledu českých hokejistů řadu pozitiv. Výjimečné výkony zámořských hvězd, nadějný příslib od mladíků i obrovskou vůli opakovaně zvrátit nepříznivý vývoj zápasu. Jenže co z toho. Národní tým potřetí za sebou nezvládl klíčové čtvrtfinále a jeho čekání na medaili od bronzu z roku 2012 pokračuje dál.

Od začátku přitom bylo zřejmé, že letošní reprezentační výběr je jiný než v minulých letech. Ať už při pohledu na soupisku, která výrazně omládla, nebo herním projevem na ledě, což jsou faktory, jež jdou ruku v ruce. V nominaci chyběly některé stálice posledních let (Kovář, Nakládal, Vondrka a další), které se trenéru Jandačovi buď omluvily, nebo se je český kouč rozhodl vynechat.

Především obrana pak byla značně proměněná. Vedle zkušeného bijce Gudase z Philadelphie se poskládali borci, kteří až na výjimky měli s dresem národního týmu jen minimum zkušeností. Plzeňské duo Moravčík, Sklenička či Hronek se Šulákem, "last minute" posily z farmy Detroitu v NHL. Všichni se prezentovali odvážnými a sympatickými výkony, v zásadních momentech však bylo logicky znát, že jim srovnání s tím nejkvalitnějším hokejem schází.

Třeba když ve čtvrtfinále Filip Hronek podklouzl před rozjetým Patrickem Kanem a uvolnil mu cestu k vítězné brance. To je přesný příklad často zmiňovaných maličkostí, které takto vyrovnané zápasy rozhodují.

Útočnou sílu českého týmu o několik levelů výš pozvedli Davidové Pastrňák s Krejčím, kteří do Dánska přiletěli z Bostonu v průběhu turnaje. Jejich individuální přínos v úvodním souboji s Ruskem byl neskutečný, a hlavně díky nim reprezentace dosáhla na nejcennější vítězství letošního šampionátu.

David Krejčí, David @pastrnak96 a Dominik Kubalík byli vyhlášeni nejlepšími hráči národního týmu na #mshokej! 👏 pic.twitter.com/lsS0458aE1

- Hokejový nároďák (@narodnitym) 17. května 2018

Přísné měřítko snese i důrazný forvard Jaškin nebo devatenáctiletý talent Nečas, který naznačil, že v budoucnu může být jedním z reprezentačních lídrů. Důležité góly dali i Kubalík s Řepíkem, jinak ale výběru scházela větší vyrovnanost jednotlivých formací. V důležitých chvílích tým možná až příliš spoléhal na Pastrňáka s Krejčím, které ale Američané ve čtvrtfinále dokázali při hře pět na pět dobře pokrýt.

A nakonec rozhodly osobnosti na druhé straně. "Soupeře dokázala víc ohrozit jen naše první lajna, naproti tomu Pastrňáků je v týmu USA pět," podotkl trefně Jiří Hrdina, mistr světa z roku 1985. Realita je taková, že český hokej v současnosti zkrátka nemá tolik špičkových hráčů jako největší soupeři.

Mezi absolutní top hvězdy a opory svých týmů patří v NHL kromě Pastrňáka s Krejčím ještě Voráček, pak možná Hertl a Palát. Tím ale výčet končí, což je v porovnání s ne zase tak dávnou minulostí smutný pohled.

A beci? Těch do letošní sezony nejlepší ligy světa zasáhlo všehovšudy jen šest, přičemž Šustr s Jeřábkem ze sestav svých týmů pro boje o Stanley Cup nakonec vypadli. Pak se nelze moc divit, že velké turnaje končí pro český hokej v posledních letech jedním neúspěchem za druhým, ve srovnání s největšími světovými velmoci totiž jednoduše zaostává.

Po dánském šampionátu se uzavřela jedna éra, v roli trenéra nebude pokračovat Josef Jandač, reprezentační kariéru ukončil i dlouholetý kapitán Tomáš Plekanec. Nový kouč by měl vzejít z trojice Filip Pešán, Miloš Říha a Václav Varaďa. A před jedním z nich bude nelehký úkol - proměnit pohledné výkony i ve výsledky. To se totiž Jandačovi za celé působení u národního týmu ani jednou nepovedlo. 

Nečas, Hronek, Šulák i další objevy dánského MS každopádně ukázali, že za pár let mohou jejich velké chvíle přijít. Letos to však ještě nebylo, pro hlavní role musejí vyzrát. Další pokus čeká za rok na Slovensku.