Poslední den zbývá do začátku nejsledovanější sportovní akce letošního léta - fotbalového mistrovství světa. Šampionát uspořádá Rusko, čtyři roky starý triumf z Brazílie budou obhajovat Němci. Soupeři se jim ale prestižní trofej pokusí sebrat, na slavný triumf si dělá zálusk hned několik dalších zájemců.
Pojďme si v pravidelném seriálu on-line deníku TÝDEN.CZ představit jednotlivé národní výběry, které se na světový šampionát kvalifikovaly. Pro postup ve skupině G by si měli dojít Angličané s Belgií, od Tuniska a Panamy se výrazný úspěch neočekává (předchozí díly zde - skupina A, skupina B, skupina C, skupina D, skupina E, skupina F).
Anglie
Celek, který na velkých turnajích tradičně patří do širšího okruhu favoritů, nakonec ale v posledních letech vždy odjíždí domů zklamaný. Borci z kolébky fotbalu vyhráli šampionát v roce 1966 a letos se příliš nepočítá s tím, že by podobný úspěch mohli zopakovat. Napravovat budou čtyři roky staré nevydařené vystoupení z Brazílie, kde se ziskem jediného bodu skončili už ve skupině.
Angličané dobře zvládli kvalifikaci, v deseti zápasech ani jednou neprohráli a postup na úkor Slováků, Slovinců nebo Skotů si zajistili s předstihem. V novém roce pak jejich série bez porážky pokračuje, porazili Nizozemsko, remizovali s Itálií a v přípravě těsně před šampionátem si poradili i s Nigérií a Kostarikou.
Trenér Gareth Southgate do Ruska nevzal zkušeného brankáře Harta, jenž byl dlouholetou jedničkou ostrovanů. Místo něj dostala šanci trojice Pickford, Butland, Pope, která přitom dohromady odchytala v reprezentaci jen devět zápasů. Kapitánem mužstva bude útočník Tottenhamu Harry Kane, od nějž se očekává hlavní gólový přísun.
Výbornou sezonu má za sebou i Raheem Sterling z Manchesteru City, do útoku může Southgate využít ještě Rashforda, Welbecka nebo Vardyho - jednoduše má z čeho vybírat. Tradiční slabinou Anglie ale může v porovnání s top týmy znovu být post brankáře, velkými jmény neoplývá ani obrana. Silný příběh prožil levý bek Danny Rose z Tottenhamu, který překonal deprese i rodinné problémy a po těžké sezoně jede na šampionát. Anglie by minimálně ze skupiny určitě měla jít dál.
Belgie
Belgičané mají výjimečnou generaci, v jejich nominaci najdeme jednu hvězdu z předních evropských klubů vedle druhé. Už na minulém MS se o nich proto mluvilo jako o adeptovi na medaili, oni ale po nepřesvědčivých výkonech vypadli ve čtvrtfinále. Totéž je pak potkalo na Euru 2016, kde je zastavil Wales s Garethem Balem. Teď mají "třetí pokus" a sami dobře vědí, že konečně přišel čas, aby dosáhli na velký úspěch. Jejich nejlepším výsledkem mezi světovou elitou dosud je čtvrté místo z roku 1986.
Kvalifikací prošli naprosto suverénně, jedinou ztrátou byla remíza s Řeckem, jinak Hazard a spol. sbírali jen vítězství. To samé platí i v přípravných zápasech, poslední belgická prohra se datuje do září 2016, kdy nestačili na Španělsko. Na rozdíl od většiny soupeřů si domluvili na červen před šampionátem dokonce tři soupeře, trenér Martínez chtěl hráče vidět v akci co nejvíc. A mohl být spokojený, po remíze s Portugalskem jeho svěřenci porazili Egypt a Kostariku.
Otazník visí nad zdravotním stavem důležitého obránce Kompanyho, který si v duelu s Portugalskem poranil třísla a není jisté, zda šampionát stihne. Jinak je ale Belgie v plné síle, přičemž jedna hlavní hvězda se vybírá těžko. Je jí Eden Hazard z Chelsea? Jeho spoluhráč Thibaut Courtois považovaný za jednoho z nejlepších brankářů světa? Kevin de Bruyne z Manchesteru City? Nebo snad střelec Lukaku z Manchesteru United?
Belgičané zkrátka mají ohromně nabitý kádr, nejdůležitější ale bude, aby se velká jména dokázala podřídit týmovému úspěchu. Pokud se to povede, maximum z roku 1986 může být klidně překonáno.
Tunisko
Tunisany čeká pátá účast na šampionátu, přičemž ještě nikdy se jim nepodařilo postoupit ze základní skupiny a na finálovém turnaji vyhráli jediný zápas. Teď se to pokusí změnit, byť los k nim vzhledem ke dvěma silným evropským soupeřům byl celkem krutý.
V africké kvalifikaci potvrdili roli favorita v závěrečné skupině, i když Demokratickou republiku Kongo nakonec předčili o jediný bod. Ještě předtím došli v lednu 2017 do čtvrtfinále Afrického poháru národů, kde nestačili na Burkinu Faso. V novém roce Tunisané sehráli pět přípravných zápasů s bilancí 2-2-1. Porazili Kostariku a Írán, remizovali s Portugalskem a Tureckem a v generálce na šampionát podlehli Španělsku.
Trenér Nabíl Maalúl do Ruska nominoval sedm legionářů z francouzské Ligue 1, ostatní fotbalisté hrají buď v afrických, nebo arabských soutěžích. Hlavní oporou by měl být útočník Vahbi Chazrí z Rennes, kde hostuje z anglického Sunderlandu. I proto by proti prvnímu soupeři Tunisanů ve skupině měl mít zvýšenou motivaci, pokračovaní jeho reprezentace v turnaji do vyřazovacích bojů by však bylo velkým překvapením.
Panama
O Panamě platí totéž, její hra je navíc pro běžného evropského fanouška zahalena tajemstvím. Vždyť Středoameričané se na světovém šampionátu představí vůbec poprvé v historii a už samotný postup do Ruska je pro ně velkým úspěchem. I proto jsou Panamci bookmakery považovaní za vůbec největšího outsidera turnaje (kurz 1300:1).
Díky výkonům v kvalifikaci si postup ale zasloužili, na MS si tak po letech nezahrají třeba Američané. Panama ve vyrovnané závěrečné skupině zvládla klíčový poslední souboj s Kostarikou, k přímému postupu o skóre před Hondurasem ji tak stačila i nepříliš působivá bilance 3-4-3. Zklamaní Američané však získali ještě o bod méně.
Výsledky přípravných zápasů příliš nenasvědčují tomu, že by se Panamci mohli stát příjemným překvapením fotbalového svátku. V březnu od Švýcarska dostali šest gólů, v generálce podlehli Norsku a od konce kvalifikace porazili pouze Grenadu a Trinidad a Tobago. Kouč Hernán Darío Gomez povolal na šampionát deset třicátníků, jen čtyři borci z nominace působí v evropských soutěžích. V Ericku Davisovi z Dunajské Stredy má svého zástupce na MS i slovenská liga, oblíbencem vtipálků na sociálních sítích se pak díky stylovému jménu stal stoper Fidel Escobar.
