Koulař Tomáš Staněk má za sebou obtížný dvojboj se dvěma závody během 24 hodin a přesunem z Düsseldorfu do Ostravy. Náročný program se na něm ale nepodepsal, čtvrté místo na domácím mítinku zavinily hlavně problémy s technikou. Po návratu ke kouči Petru Stehlíkovi se mu při závodech střetávají nové návyky se starými stereotypy.
Ráno Staněk letěl z Düsseldorfu přes Varšavu do Katovic, odkud jel hodinu autem do Ostravy. "I když jsem vstával asi v pět dvacet, tak mě to až tak nekleplo. Jenom to bylo hektické. Přijel jsem, honem něco odfotit, pak na představení a sotva jsem se stihnul poválcovat, tak nás odváděli. Ale cítil jsem se dobře, rozcvičit jsem se stihl," líčil.
Doufal, že by mu rychlý ostravský kruh mohl svědčit, ale jeho problémy s technikou přetrvávaly. "Jsem měsíc u nového trenéra, měníme věci. Na konci tréninku to k nějakým hodům vede, ale jak to chce člověk rozjet na závodech, tak se mísí staré věci s novými a je to jeden velký guláš. Bohužel, halová sezona bude asi takové zastřelování," popisoval.
Tentokrát se nedostal za 21 metrů, jeho nejdelší pokus měřil 20,92. Před zraky koulařské halové světové rekordmanky Heleny Fibingerové chtěl hodit dál. "I na daleké hody je, ale zůstávají v tréninku. Trefuju jeden z patnácti v tréninku. A když je to (v závodě) na šest, tak je to blbý."
Navíc ho pobolívá pravé koleno, ale ortézu a tejp si v průběhu závodu sundal. "Já si to radši nechal zatejpovat, protože jakmile se chci z pravé nohy jakoby odrazit, píchne to. Ale tejp i ortéza mi pak spíš překážely. V hlavě to udělá větší zmatek, než aby to pomohlo. Pak jsem házel trošku líp. Cítil jsem hodně energie, ale ta šla úplně jinam než do koule," řekl.
Další start ho čeká v sobotu v polské Toruni. "Něco si k tomu s trenérem řekneme, abych už se tolik netrápil, prolomil to a měl aspoň z nějakého pokusu radost," plánoval. Pojede na domácí půdu Konrada Bukowieckého, který ho dnes nejlepším světovým vrhem sezony 21,88 připravil o rekord mítinku.
