Konec kariéry
Burgrová se rozloučila stříbrem. Teď chci rodinu, přeje si

S vrcholovým basketbalem se rozloučila další česká vicemistryně světa z roku 2010 Ilona Burgrová. Ve čtyřiatřiceti letech dnes ukončila kariéru ziskem dalšího stříbra, poté co ve finále ŽBL v dresu KP Brno marně vzdorovala USK Praha. Byla ráda, že poslední utkání sehrála právě v Praze na Královce, jelikož v USK strávila nejúspěšnější roky kariéry.

"S týmem USK jsem byla krásných šest let a je fajn, že když už se nemohu loučit v dresu USK, tak že to je tady na Královce a mohu se rozloučit i s fanoušky USK," řekla Burgrová novinářům. "Věděla jsem celou sezonu, že tohle bude můj poslední zápas. Takže jsem na to byla připravená a užila jsem si to. Je skvělé, že jsem získala stříbrnou medaili, kterou z české ligy ještě nemám, a jsem ráda, že je to s touhle partou," dodala.

Rodačka z Hradce Králové působila také v Trutnově, v letech 2004 a 2008 studovala v Jižní Karolíně a hrála v univerzitní lize NCAA, dvě sezony strávila ve francouzském Bourges. Před sedmi lety zamířila do USK Praha, s nímž vyhrála Evropskou ligu. S národním týmem byla na mistrovstvích Evropy, olympijských hrách a především v roce 2010 získala stříbro na domácím mistrovství světa. Když má ale vybrat jeden okamžik, zvolí překvapivě kuriozitu ze začátku kariéry.

"Je to vlastní koš hned v mém prvním utkání. Byla jsem nasazená do hry a jak jsem byla nervózní, tak jsem nevěděla, jestli útočíme, nebo bráníme. Tak jsem vystřelila, když jsme byla volná pod košem. Od téhle vtipné situace se vše odvíjelo," prohlásila Burgrová.

Od rozhodnutí končit se nenechá odradit. "Všichni na mě vidí, že jsem pevně rozhodnutá a nehodlám to měnit. Já to věděla už před rokem. Dala jsem si do hlavy, že dál už nechci a že dám prostor mladším. Motivace už není taková. Basket mě baví, ale není tam ten správný drajv," přiznala.

U basketbalu by ale ráda pokračovala. "V hlavě mám spoustu projektů, spolupracuji s organizacemi, které se basketbalu a sportu věnují. A tomu bych se chtěla věnovat dál. Basketbal je a bude součástí mého života a v jiné formě se mu budu věnovat. I kdyby to bylo jen jako fanoušek. Jednou z možností je i trenéřina, ale nechci do toho skočit rovnou z role hráče. Je třeba se nejprve učit a teprve pak bych spojila teorii s praxí," uvedla.

Nyní je však její prioritou rodina. "To je teď můj cíl. Říká se to hezky, ale vím, že po hráčské kariéře založení rodiny nejde tak rychle, jak bych si přála," dodala.