Na první pohled byste asi neřekli, že před vámi stojí boxerka. Avšak drobná, sličná a sympatická Arleta Krausová mate vzhledem. V ringu dokáže ničit, mění se v neúprosnou holku s železnou pěstí. Čerstvá mistryně světa prestižní organizace WBU říká: "Vím, že box asi není nejhezčí sport pro holky, ale mě to baví."
O víkendu se v Gelsenkirchenu stala profesionální mistryní světa v bantamové váze do 53,5 kilogramu. V souboji o mistrovský pás WBU porazila jednatřicetiletá česká boxerka domácí favoritku Piu Mazelanikovou. "Boxerská komunita mě respektuje," tvrdí Krausová.
Jak dlouho boxujete?
Asi sedm let.
Slyšel jsem, že prý jste dělala drezúru na koni, je to pravda?
Ano, ale jako malý dítě. Pak jsem dlouho nic nedělala, jen si občas šla zacvičit. Po čase jsem si řekla, že bych mohla sportovat aktivněji, tak jsem si vybrala box. A chytilo mě to.
Oproti drezúře je to docela změna.
Ale pozor, drezúra je strašně fyzicky náročný sport! Hlavně všechno kolem, strašně jsem se nadřela jen před tím, než jsem sedla na koně. Je to hrozně starostí. Celý den se kydá, naváží, strašně práce. Možná proto to dělají jen ženský.
A tak jste po čase "přesedlala" na box. Jak vůbec reagovali rodiče, když jste jim řekla, že budete mlátit jiné dívky?
Asi nijak. Já mám jenom matku a ta to nikdy vůbec neřešila. Naopak, máti mi fandí.
Poprala jste se někdy mimo ring?
Ne.
Já jsem pár nočních dívčích bitek v restauracích zažil…
Ne, já nikdy. Ale určitě bych se ubránila. Z žádné holky bych neměla strach.
A z chlapa?
Jsem nohama na zemi. To můžu boxovat bůhvíjak dobře, ale když jsem malá a on má osmdesát kilo, tak se neubráním. Možná tak dát mu jednu dobře mířenou ránu a pak rychle pryč (směje se).
Mike Tyson kdysi prohlásil, že ženská má být u plotny, a nikoliv v ringu. Jak vás vnímá boxerská komunita, kde jsou hlavně muži?
Respektují mě. Samozřejmě se setkávám s názory, že tohle není sport pro holky, ale mě to baví. Každopádně nejsem feministka, vím, že pro ženský existuje asi víc hezčích sportů. Kulturistika taky nevypadá moc pěkně, ale když nějaká holka začne cvičit a zamiluje si to, není důvod, proč by to nedělala. A kluci-boxeři i jiní sportovci vidí dřinu, tréninky, na kterých makám. S Ondrou Pálou (nejlepší český boxer v supertěžké váze, evropská hvězda, pozn. aut.) jsem absolvovala celou kondiční přípravu. Takže kluci od boxu mě určitě neberou jako nějakou… estrádu.
O titul jste boxovala v Německu s domácí Mazelanikovou. Kolik na takový zápas přijde lidí?
To nevím, to vám nedokážu říct. Tisíce to ale nebyly. Šlo o takovou menší halu. Vrcholem galavečera byl můj zápas a také jeden mužský mistrovský zápas. Bylo tam docela dost motorkářů, v Německu mají box rádi. On se tam ženský profi box vůbec celkově bere trochu jinak než u nás. My jsme malá zemička, oni jsou trochu dál.
Prozradíte, kolik peněz jste dostala za mistrovský pás?
Už to ze mě tahali, ale ne, nechtěla bych to říkat.
Jde mi o to, že jste profi boxerka, občas fitness trenérka, ale prioritně pracujete na své kondici, trénujete, nemáte žádné vedlejší "full-time" zaměstnání. Uživíte se?
Já to dělám na sto procent jen díky podmínkám Médea Boxing Teamu, díky panu Jaromíru Soukupovi. Má to jako koníčka, nevydělává na tom. Určitě bych se tím neuživila, kdybych dělala jen na sebe. Hrozně moc mu za to děkuji, bez jeho podpory bych se nikdy nedostala tam, kde jsem.
Teď jste mistryní světa organizace WBU. V mužských kategoriích jsou elitní organizace čtyři, jak je to u žen? Můžete jít ještě dál?
Těch organizací je hodně, ani vám neřeknu kolik. U WBU jsem dokázala ve své váhové kategorii maximum, teď je otázka co dál. Někdo by si mě musel vybrat na zápas o pás jiné organizace - o některé z nich se ale bude boxovat třeba až za pár let… Ale určitě můžu jít ještě dál.
Kolik tréninků týdně máte?
Trénuju přibližně dvakrát denně. Dopoledne buď běh, nebo posilovna, večer boxerský trénink. I o víkendech.
To se vždycky přinutíte?
Tak co - i kdybych dělala něco jiného, tak taky musím chodit ráno od šesti do práce… Je to prostě moje práce, kterou jsem si vybrala. A strašně mě baví na sobě pracovat. Je to sice náročné, ale je skvělé, že to můžu dělat na sto procent.
Jste tvrdá i v soukromí? Koukáte se na krváky, nebo si třeba i pobrečíte u nějakého dojáku?
V soukromí se necítím jako nějaký tvrďák, ale na romantický filmy asi taky moc nejsem. To by měli spíše říct moji známí. Na Ordinaci se nedívám.
Takže ani "s holkama na kafíčko" asi moc nechodíte.
Jasně, mám jednu kamarádku, se kterou chodím tak… jednou za tři měsíce (směje se). Jsem prostě celé dny mezi chlapama, jsem s nimi ráda, jsem tím ovlivněná.
