Potřetí za sebou medailová očekávání, potřetí za sebou nepopulární čtvrté místo. Český ženský florbalový tým na mistrovství světa, které se koná jednou za dva roky, naposledy uspěl v roce 2011. Od té doby zůstává za branami prestižních umístění a na nejlepší severské mančafty bohužel nestačí.
Švédky jsou opět královny, už pošesté za sebou. Tentokrát však měly blonďaté seveřanky na kahánku. Přestože ještě v polovině utkání o zlato vedly nad Finkami 4:1, houževnaté modro bílé florbalistky dokázaly k překvapení všech vyrovnat a dovést svůj tým až k nájezdům. Tam jim zbyly oči pro pláč, přesto se díky předvedeným výkonům budou domů vracet s hlavou vztyčenou.
České hráčky na Skandinávii zatím nestačí. Před každou velkou florbalovou akcí se úspěch dělí od neúspěchu podle toho, zda se jim podaří porazit aspoň jednu z florbalových velmocí- Švédsko, Finsko, Švýcarsko. Dříve si tým kolem kapitánky Martiny Čapkové brousil zuby třeba i na skalp země tří korunek, teď už hráčky otevřeněji přiznávají, že jsou Švédky jinde. Ani na Finky to není, výhrou by však byla i bronzová medaile. Jenže ta už necinkla třikrát po sobě, Češky bohužel nestačí ani na zemi helvétského kříže. Nicméně letošní tým ukázal, že by se přeci jen mohlo blýskat na lepší časy.
"Zklamání. Ten zápas jsme očekávaly celé dva roky a nezvládnout ho ve třetí třetině, to je špatně. Teď je prázdno," řekla jedna z nejlepších českých hráček Eliška Krupnová po utkání. "Snažily jsme se pracovat, ale výsledek z toho bohužel není. Nebyla to od nás dobrá hra," uznala čtyřiadvacetiletá útočnice.
Její slova bohužel vystihují celkovou hru českých hráček o bronz. Přestože v polovině utkání vedly 2:1, žádný oslnivý florbal to z jejich strany nebyl. Svěřenkyním trenéra Janovského sice ublížila sporně písknutá penalta po údajném vyjetí z brankoviště gólmanky Jany Christiánové, kterou následně proměnila Rüttimannová, ale na rozhodčí se vymlouvat nelze. Nutno objektivně přiznat, že Švýcarky byly aktivnější, rychlejší, zkrátka lepší.
Proč je to stále dokola ten samý příběh, přestože české hráčky poctivě trénují a mají potenciál? Podle trenéra Janovského má tým malou zkušenost z těch nejlepších světových soutěží. Z výběru, který byl letos vyslán do Bratislavy, hrají mimo tuzemsko pouze Eliška Krupnová ve Švédsku a Denisa Ratajová ve Finsku. Martina Čapková, jedna ze stálic české reprezentace vidí problém malinko jinde: "Největším problémem je zkrátka český florbal," řekla těsně po utkání.
Velkým pozitivem a příslibem do budoucna můžou být výkony mladých florbalistek, které rozhodně překvapily. Kubišová, Kapcová, Jiráková nebo Beránková jsou jména, o nichž bychom v budoucnu rozhodně měly slyšet. Pokud se vydají správným směrem a budou mít dostatek ambic a motivace, mohou pozvednout celý tým.
Za dva roky to však budou mít těžké. Výkony Finek a Švédek jsou o několik tříd výš a největší rivalky jsou tak Švýcarky. A ty budou hrát doma. Navíc by mohly začít zlobit i Slovenky, které se před svými fanoušky postaraly o pátou příčku, což je historicky nejlepší umístění našich sousedů.
