Novoty v Riu
Střelba na olympiádě? Ticho vystřídal rámus a řehtačky

Z reproduktorů se line hlasitá hudba, v hledišti skandují a tleskají fanoušci, po ochozu korzují desítky lidí a vesele ševelí. Vítejte na sportovní střelbě v olympijském areálu Deodoro v Riu. Na sportovním odvětví, jež bylo vždy výsadou ticha. Kde by vždy při soutěži býval byl slyšet spadnout špendlík. Jenže ve sportovní střelbě nastala nová doba. Doba diskoték.

Vietnamec Xuan Vinh Hoang míří, čeká ho poslední rána ve finále vzduchové pistole. "Hu, hu, hu, hu," zní z hlediště. Domácí fanoušci bučí nahlas, protože pokud by favorit závodu ránu pokazil, olympijským vítězem by se stal Brazilec Felipe Almeida Wu. Naopak při jeho vydařené ráně jásali nahlas a předvedli skandovaný potlesk. Vietnamec ale divácký tlak ustál a brazilského soka nakonec porazil. Rámusu navzdory.

Mezinárodní střelecká federace chce v rámci větší atraktivity střelbu víc přiblížit divákům a fanouškům, proto povolila fandění. V Brazílii se tak ze střelnice stává skoro fotbalový stadion. "Je to trochu blbý, ale dá se to. Když má člověk špunty, není to takový problém," řekl po dnešním závodu Filip Nepejchal, česká střelecká naděje.

Sám už nezažil dobu, kdy bývalo na střelnici absolutní ticho. "Psssst," to bylo ještě na minulé olympiádě v Londýně nejčastěji slyšet v ochozech. O nějaké reprodukované hudbě se nikomu ani nezdálo. "Teď jsme tady jako na diskotéce," pousmál se Nepejchalův kouč Jan Videcký. "Z té atmosféry se v polovině závodu rozsypal," uznal trenér po nevydařené kvalifikaci.

Soustředění v rámusu

Hlasitý přístup k fandění na střelbě zavedli Němci už před mnoha lety. Do reproduktorů pouštějí tvrdou muziku, vyžadují halekání fanoušků. "Tam nadskakuju na židli," uvedl Videcký. Poslední čtyři roky je novinka na všech světových závodech. "Chtějí to zatraktivnit, aby to bylo pro diváky. Od nového roku se vydá směs hudby, co bude předepsaná," prozradil kouč.

Sportovní střelci se s rámusem musejí naučit žít. Budou muset daleko víc pracovat na psychice a soustředění, byť mají sluchátka a špunty do uší, aby dokázali ostřit pouze na vlastní terč. "Spousta střelců to vítá," překvapil Videcký. Rámus jim totiž pomáhá odbourat některé nežádoucí vjemy. "Nejsou tak zahloubaní do sebe," všiml si trenér.

Ve finále je povoleno mezi fanoušky cokoliv. Zrychlené roztleskávání bylo vždy výsadou technických atletických disciplín. To se změnilo. "Když se bojuje o medaili, začíná se nepravidelně tleskat. Jak se blíží čas výstřelu, zrychluje se. Všichni používají řehtačky, krabice s patronami, rachtají tím," popisoval Videcký.

Sám na to svého svěřence připravuje. "Je to pro každého stejná situace, musí se s tím poprat," uvedl trenér. Když trénují, pustí mu tak za zády rádio. Na plné pecky. Aby neslyšel vlastního slova. Jako na střelnici v Riu.