до свидания. Sbohem, Rusko. Po letošním mistrovství světa zůstane českým fanouškům v hlavách zejména pocit, že Vůjtkova banda bojovníků si zasloužila víc. Porvat se o medaili. Byť se od ní před startem šampionátu čekalo pramálo, svými výkony ve skupině všechny namlsala. Jenže zbyla jen nasládlá pachuť. Proč si ještě pamatovat šampionát v Rusku?
Česká síla
"Byli jsme skvělá parta. Jako tým jsme fungovali suprově, moc jsem si to užil," opakoval tichým hlasem Tomáš Plekanec. Podobná slova volil i David Pastrňák a další a další. Báječná jízda skupinou skončila na první ostré překážce - čtvrtfinále s Američany. Postup zhasl v nájezdech (1:2) a mezi hráči se lvíčkem na hrudi se rozlil smutek. Kouči Vůjtkovi se v očích leskly slzy. Takhle si rozlučku na české střídačce nepředstavoval. Skončilo to brzy. Moc brzy. "Zklamání. Po tom hokeji, co jsme tady hráli, jsem věřili, že můžeme dojít daleko," líčil Roman Červenka.
Byť jsou Češi už pátým rokem v řadě bez medaile, fanoušci nenadávají. Letos ne. Vždyť kdo z vás znal před turnaje jména Jeřábek, Šimek, Birner... Podceňovaná parta bez velkých hvězd předváděla pohledný hokej. Zaujal sedmibodový Michal Birner z Liberce (4+3), jeho kolega Michal Řepík, beci Kempný a Kundrátek či brankář Dominik Furch, jenž ovládl brankářské statistiky (úspěšnost zákroků 96 procent a nejnižší průměr 0,94 obdržené branky na zápas). Houževnatost, elán, agresivita, jeden tým. Jen ten příběh zůstal tak nějak nedopovězen. Třeba za rok v Kolíně nad Rýnem.
Hořký ruský bronz a vyprahlý Saša
Velký Alexander Ovečkin a jeho parťáci juchali s medailí na krku. Smázli Američany hladce 7:2. Jenže ta medaile byla... bronzová. Cíl nesplněn. Rusové chtěli před turnajem jen a jen zlato. Všechno ostatní bylo málo. Vždyť už loni v Praze brali "jen" stříbro. Jenže cesta za triumfem se hned na startu zklikatila: prohra 0:3 s Českem, matná výhra nad Kazachstánem. Rusové dostali od novinářů co proto. Potvrdilo se, že domácím týmům to na světových šampionátech dlouhodobě drhne.
Po příjezdu posil z NHL - Ovečkina, Kuzněcova a Orlova - šance na zlato opět vzrostly. Jenže Ovečkin si všehovšudy připsal jen dva body (1+1) , v semifinále proti Finům (1:3) mu chyběla šťáva. A nakazil i ostatní. "Finové byli nejsilnějším soupeřem, na kterého jsme tu narazili. Moc nám toho nedovolili," líčil skleslý Dmitrij Orlov. Po hladké výhře v boji o bronz se opět usmíval. Ale něco tomu chybělo...
Slovenský propad
Dostávají facku za fackou. Ve slovenském hokeji to vře: v čele svazu je neoblíbený Igor Němeček, přitom hokejisté zlaté generace z Göteborgu 2002 orodují za mladšího Richarda Lintnera. Pořadatelé Světového poháru vynechali Slováky jako samostatný tým a dali je jen do Týmu Evropy. A teď to hlavní: Slováci na posledních devíti mistrovství světa prošli jen jednou do čtvrtfinále. Krutá realita. Šampionát v Moskvě to jen potvrdil. Opět deváté místo.
Hlavní vina padá na trenéra Zdeno Cígera, který nezvládl namixovat tým, na turnaj vzal přiliš mladé mužstvo, chyběl týmový duch. Vše završily jeho výroky, v nichž kopal do vlastních řad. "Katastrofa. Chlapci asi spali. Já sice můžu něco změnit, ale oni jsou aktéry na ledě. Můžete dělat co chcete, ale když není motivace a energie..." říkal po debaklu 1:5 od Německa. Výhra v prodloužení nad USA už vyšla vniveč. Čtvrtfinále uteklo, a tak Českem začal opět kroužit vtípek, jenž se uchytil už po loňském MS v Praze. "Hokejisté Slovenska dnes navštívili dětský domov. "Byl to smutný pohled. Slíbili jsme jim finanční podporu," komentoval situaci osmiletý Dežo."
Kanada opět králem
Jsou nejlepší. Suverénně, zaslouženě. Kanadský výběr nebyl nabušený jako loni. Z party, která slavila v Praze, zbyli tři hráči: Matt Duchene z Colorada, Taylor Hall z Edmontonu a Ryan O´Reilly z Buffala . Přesto v pohodě dobruslili pro zlato. Šikovnost, produktivita a zejména rychlost ve všech modifikacích, to je současná Kanada. "Hráli jsme jako tým," vyzdvihl Debuche. Před šampionátem se hodně napovídalo o devatenáctiletém Connoru McDavidovi. Zázračné dítě, nový Crosby, nový Gretzky. McDavid se ale svého premiérového gólu na šampionátu ne a ne dočkat. Přišel až v nejdůležitější chvíli - ve finále proti Finsku (2:0).
Senzační Laine
Teprve před měsícem oslavil 18. narozeniny, přesto byl hlavní hvězdou šampionátu. Finský blesk Patrik Laine byl vyhlášen nejlepším útočníkem turnaje, nejproduktivnějším hráčem (7+5) a uvelebil se pochopitelně i v All-Star týmu šampionátu. Byl vůdcem mladé finské party: Jágrův spoluhráč z Floridy Barkov, šikula Granlund, Laine a vedle nich otřískaní Koivu či Jokinen. "Je neuvěřitelné vidět ho vlastní oči, jak moc dobrý ve svém věku je. Pro tohle ani nejsou slova," chválil spoluhráče Laineho gólman Mikko Koskinen.
Laine měl zběsilý vstup do turnaje. Za dva zápasy nastřílel čtyři góly a přidal dvě asistence. Překonal tak letitý rekord Jaromíra Jágra , který zvládl ve Švýcarsku v roce 1990 tři góly a dvě nahrávky. Ovšem v 10 zápasech. Finský talent má skvěle našlápnuto mezi hvězdy první třídy. Budoucí jednička NHL, zní ze všech stran. Po právě skončeném mistrovství světa ještě hlasitěji.
