V českých daviscupových reprezentantech převládá po semifinálovém vyřazení od Srbska veliké zklamání, ale za své vystoupení v letošním ročníku se stydět nemusejí. Neobhájili sice loňskou účast ve finále, ale drží český tenis stále ve špičce a to je pozitivní fakt.
Srbsko bylo zvlášť v domácím prostředí v Bělehradě nad síly Berdycha se Štěpánkem a právem si poprvé ve své historii zahraje finále. Češi tak nemusí truchlit, že by prohráli s horším soupeřem. Navíc bojovali a nakonec prohráli se ctí. To je potřeba ocenit.
Srbové hráli doslova se všemi dostupnými kartami. Taktizovali a neustále nechávali český tým v nejistotě ohledně nasazování své největší hvězdy Novaka Djokoviče. I když to bylo často na hranici férovosti, domácí tým zkrátka jen využil všechny možnosti a únavu světové dvojky po jeho náročném programu z posledních týdnů paradoxně obrátil ve svůj prospěch.
I když se Češi snažili soustředit především na svůj výkon, spekulací a záhad kolem Djokoviče bylo víc než dost a Berdychovi se Štěpánkem ani kapitánovi Jaroslavu Navrátilovi to na klidu nepřidalo. Rozdílovou položku v těsném výsledku sehrálo také místo utkání. Domácí prostředí donutilo Srby vydat ze sebe maximum. Pokud by se hrálo v Česku, byla by stejná výhoda na opačné straně. A v to v soutěži, jakou je Davis Cup, prostě hraje svou významnou roli.
Štěpánek nezklamal, Berdych má na víc
Další příčiny české porážky už jsou ryze sportovního charakteru. Od Štěpánka se po jeho problematickém průběhu sezony asi víc čekat nedalo. Ostatně on jako týmová dvojka rozhodně nezklamal. Do šatny přinesl polovinu bodů potřebných k postupu.
Využil toho, že Srbové v pátek na poslední chvíli nenasadili Djokoviče a s jeho náhradníkem Troickim si poradil. Ve čtyřhře navázal na své dřívější daviscupové výkony a ukázal, že i když si stane časem z věkových důvodů zřejmě nepoužitelným pro dvouhru, v deblu by po boku Berdycha mohl ještě několik let sbírat důležité body.
Odvedl tedy přesně to, co se od něj při psaní postupového scénáře očekávalo. Ne už tak týmová jednička Tomáš Berdych, i když ani tady není kritika úplně na místě. Snaha se světové sedmičce rozhodně nedá upřít. Berdych ze sebe ždímal, co se dalo, v Davis Cupu nikdy nic nevypustí, ale druhá věc je, že jeho letní superforma, se kterou dokráčel do semifinále Roland Garros a finále Wimbledonu, je pryč.
V pátek Berdych tvrdě narazil na Janka Tipsareviče, který ač psaný jako dvojka, hrál jako jednička. Proti Berdychovi předvedl životní výkon, který by pravděpodobně stejně nestačil, pokud by pětadvacetiletý Čech předvedl svoje maximum. Jenže Berdych přes veškerou snahu ze sebe nedostal víc, než průměr.
Nejistá budoucnost
V neděli proti Djokovičovi zahrála česká jednička lépe. Ze začátku se zdálo, že to bude na rozhozeného Djokoviče stačit, ale třiadvacetiletý Srb po prohraném prvním setu ukázal, proč je momentálně druhý nejlepší hráč světa. Odhodil únavu a nesváry, které údajně po prohrané čtyřhře zavládly v srbském týmu, a rozehrál svůj typický neprůstřelný tenis. Berdychovi nedal šanci, ten mu to navíc usnadnil vlastními chybami.
Štěpánek pak v rozhodujícím pátém zápase jednoznačně nestačil na rozjetého Tipsareviče. V druhém setu měl ještě šanci se zápasem něco udělat, ale objektivně na soupeře nestačil a srbské oslavy už neodvrátil.
Otázka je, co bude s českým týmem v budoucnu, konkrétně už v příštím roce. Štěpánkovi je už jednatřicet a jeho výkony už závisí především na zdraví, které ho letos zradilo. Jeho kariéra ukrajuje poslední roky. Výsledky tak budou čím dál víc závislé na Berdychovi. Jan Hájek a Ivo Minář, při vší úctě k nim, mezi užší světovou špičku nepatří a (zatím) není v jejich silách Štěpánka plnohodnotně nahradit. Význam letošního semifinále tak český tenis možná jednou ještě pořádně docení.
