Tenisová hvězda
Do prdelky, chovám se jak táta! řehtá se legenda Mandlíková

Už dvaatřicet let uplynulo od prvního a posledního českého triumfu v ženské dvouhře na tenisovém US Open. Hana Mandlíková si vítězství z roku 1985 považuje a stále má finálový zápas v paměti.

"Je to můj oblíbený titul. Mám na něj nejlepší vzpomínky. Porazila jsem Martinu ve finále, které bylo hodně napínavé," připomněla pětapadesátiletá Mandlíková, že českou rodačku Navrátilovou, reprezentující USA, tehdy zdolala 7:6, 1:6 a 7:6.

Pro Mandlíkovou byl vavřín z Flushing Meadows třetím ze čtyř grandslamových titulů z dvouhry v kariéře. "Ten pocit mi z hlavy nikdy nezmizí, ale popsat slovy se nedá. To musíte prostě zažít," usmála se rovněž dvojnásobná vítězka Australian Open z let 1980 a 1987 a královna antukového French Open z roku 1981.

S kurty se rozloučila v 28 letech po Wimbledonu 1990. Pro mnohé tenkrát odešla předčasně. "Ne. Byla jsem psychicky vyčerpaná. Už jsem nemohla. Překonávala jsem spoustu zranění, což mi dávalo zabrat. Když jsem ukončila kariéru, spadla ze mě celá skála. Nikdy jsem toho nelitovala," řekla členka tenisové Síně slávy.

Na US Open se letos objevila v soutěži veteránek. Po boku vítězky Wimbledonu Marion Bartoliové prohrály s Lindsay Davenportovou a Mary Joe Fernandezovou. "Rok jsem nedržela raketu v ruce. Mě to nebaví. Jen třeba nahazuju dětem z košíku. Spíš si zahraju golf nebo něco jiného. Ale baví mě tenis sledovat," řekla.

Pozorovala i cestu Karolíny Plíškové a Petry Kvitové, které vypadly ve čtvrtfinále. "Super! Petra se mi strašně líbila. Kdyby přetlačila Venus (Williamsovou), vyhrála by celý turnaj. Říkala jsem to jejímu trenérovi," řekla Mandlíková.

Chápala pocity Plíškové, která hrála trošku svázaná, protože poprvé zažívala roli světové jedničky na grandslamu a obhajovala body za loňské finále. "Když jsem tady obhajovala titul z pětaosmdesátého, cítila jsem ten tlak. Ať si říká, kdo chce, co chce - není to legrace. Prostě si tím musí projít, no. Nedá se nic dělat," podotkla.

Mohla být jedničkou, ale systém se změnil

Plíšková se letos stala první českou světovou jedničkou. Ale nemuselo tomu tak být. Právě Mandlíková mohla usednout na trůn v roce 1981. Ač držela tituly z Melbourne a Paříže a byla ve finále Wimbledonu, tak se tak nestalo. Po Wimbledonu se totiž změnil systém počítání. Grandslamy dostaly horší ohodnocení, v čele se udržela Američanka Chris Evertová a maximem Mandlíkové zůstalo třetí místo.

"Lhala bych, kdyby mě to nešt... trošičku nemrzelo, ale vždycky nejdůležitější byly grandslamy. Vždycky jsem si říkala, že když vyhraju grandslam, budu první. Ale nevyšlo to," pokrčila rameny a přitakala, že se jí tehdejší šéfka WTA Peachy Kellmeyerová omluvila. "Říkala, že se nedalo nic dělat. Že sorry," řekla Mandlíková.

Pozvánku na US Open přijala díky tomu, že její šestnáctiletá dcera Elizabeth hrála kvalifikaci juniorek a čtyřhru. Kroutila nad sebou hlavou, že se při zápasech chová stejně jako její otec, když hrávala sama. "On chodil okolo a lámal větvičky. Já dělám úplně stejnou věc. Říkám si, do prdelky, to snad není ani možný. Já to dělám jako on. Vždycky něco seberu. Nemůžu se dívat," povídala Mandlíková.

Tenis hrají obě její dvojčata. Vedle Elizabeth také Mark. "Strašně je to baví a to je nejdůležitější," pronesla Mandlíková, vítězka 27 turnajů dvouhry WTA.

Stejně jako děti Petra Kordy či Martina Damma její potomci reprezentují USA. "Když se na to podíváte celosvětově, je to v podstatě jedno. V Americe se narodily. Kdyby se narodily v Česku, tak hrají za ně," řekla a doplnila: "Já jsem pořád vlastenec a na Česko nedám dopustit. Když ale celý rok cestujete, máte celosvětový nadhled."