Je to zvláštní US Open. Poslední grandslam sezony otevřel nečekanou šanci na velký úspěch hráčům, od kterých by se to nečekalo. V mužské dvouhře se řada velkých jmen odhlásila už před turnajem, další borci z první světové desítky pak postupně vypadávali kolo za kolem. A ženský pavouk? Ten si dokonale podmanily domácí hráčky, semifinále totiž bude ryze americké.
Mělo to být předčasné finále, další velká bitva dvou hrajících tenisových legend. Na osmatřicátý vzájemný souboj Rogera Federera s Rafaelem Nadalem ale na kurtech ve Flushing Meadows nedojde. Elegantní Švýcar ve čtvrtfinále nestačil na Juana Martina del Potra, a přišel tak i o možnost stát se znovu světovou jedničkou. Tou nadále zůstane Nadal, ať už pro něj US Open skončí jakkoliv.
Je ale paradoxní, jak osud newyorskému setkání Federera s Nadalem nepřeje. Třikrát se potkali ve Wimbledonu, čtyřikrát na Australian Open a dokonce pětkrát na pařížském Rolland Garros. Na americkém grandslamu ale nikdy. Hned pětkrát k tomu přitom chyběl jeden jediný zápas. Letos se totéž stalo pošesté.
Los je svedl do stejné poloviny pavouka, v té druhé po "last minute" odhlášení Murrayho vyložený top hráč chyběl. Proto se bralo za hotovou věc, že ta z hvězd, která lépe zvládne společný semifinálový duel, dosáhne i na turnajový triumf. Argentinec Del Potro však dokázal Federera přehrát ještě dřív. "Byl jsem příliš nervózní, on naopak vždy, když potřeboval, předvedl něco úžasného. Cítil jsem, že bych v semifinále neměl co dělat. Juan bude mít proti Rafovi větší šanci," přiznal sebekriticky Švýcar po svém vypadnutí.
Nadal, vítěz letošního French Open a držitel patnácti grandslamových titulů, tak musí na finálové cestě překonat trochu nečekanou argentinskou překážku. A druhá semifinálová dvojice? Že by z absence Brita Murrayho těžili podle očekávání Čilič, Zverev nebo Tsonga? Nikoliv, žebříčkově nejvýše postavení hráči možná jedinečné životní příležitosti nevyužili.
A tak se proti sobě postaví Španěl Pablo Carreño Busta s Jihoafričanem Kevinem Andersonem. Oba jsou mezi nejlepší grandslamovou čtyřkou poprvé v životě, už to je pro ně ohromný úspěch. Jeden z nich ale bude mít možnost posunout svůj životní výsledek ještě o level výš. Proti komu o titul bude hrát? Favoritem prvního semifinále bude rozjetý a nabuzený Nadal, muž přezdívaný "Delpo" však proti Federerovi ukázal, že není radno jej podceňovat. Z New Yorku už vytáhlý Argentinec koneckonců má triumf z roku 2009. A i když se možná zdá, že je na okruhu velmi dlouho, stále je mu teprve osmadvacet let. Nebýt přitom vleklých problémů se zápěstím, mohl teď být mnohem výš než na osmadvacátém místě světového žebříčku.
Americká nadvláda
Dominance. Jiné slovo se při pohledu na výsledky ženské dvouhry použít nedá. Největší americká hvězda Serena Williamsová je sice na mateřské dovolené po narození dcery, její krajanky ji však na domácím grandslamu zastoupily dokonale. Protřelá sestra Venus a trojice tenistek z mladé nastupující generace. Sloane Stephensová, Madison Keysová a Coco Wandewegheová, přemožitelka Karolíny Plíškové. To je složení čtveřice nejlepších.
"Americký tenis jde správným směrem," pochvalovala si Stephensová, která v semifinále vyzve starší ze sester Williamsových. Sedmatřicetiletá Venus se po slabším období z posledních let vrátila mezi špičku a v New Yorku usiluje o osmý grandslamový titul v kariéře. Na své cestě turnajem si letos už dokázala poradit i s Petrou Kvitovou.
V čem tkví neočekávaný výrazný úspěch domácích tenistek? Jde jen o náhodu? Bývalý švédský hráč Mats Willander, který spolupracuje s televizní stanicí Eurosport, si to nemyslí. "Velký vliv má to, jak sestry Williamsovy dokázaly inspirovat mladou generaci. Americký tenis za to teď sklízí odměnu," míní Willander.
V první desítce světového žebříčku má přitom svou zástupkyni hned deset různých zemí. Venus patří deváté místo, Keysová s Wandewegheovou se pohybují kolem nejlepší dvacítky a třeba Stephensová je aktuálně až třiaosmdesátá. O něčem jiném však už vypovídá fakt, že hned čtrnáct amerických hráček patří do první stovky. Žádná jiná země tak početné zastoupení ani zdaleka nemá.
A je každopádně jasné, že pro domácí fanoušky budou všechny zbývající zápasy ženské dvouhry už především zábavou bez nervů. Prohrát totiž nikdy nemohou.
