Rok 2000. Dodnes si pamatuju, jak jsem měl na nástěnce velkou fotomontáž fotbalového rozhodčího Pierluigiho Colliny, v níž byl vyobrazen jako slizký mimozemšťan. U jeho zelené hlavy svítil nápis: "UFO útočí na Česko". Nebo tak něco. Jak já tu plešatou zrůdu, která chudáky Čechy zařízla na Euru v zápase s Nizozemskem, nesnášel!
Tehdy český národ téměř kolektivně bral do rukou cepíny a řemdihy a hnal se najít dům pískajícího Itala. Včetně mě. Strašná nespravedlnost! Hajzl jeden!!! Češi (i jejich média) si vzali kapesníčky a několik dní brečeli nad tím, jak jim "zase ti zlí a velcí ze Západu ublížili" a že "je tam očividně nikdo nechce".Jen připomenu - Ronald de Boer tehdy spadl po souboji s Jiřím Němcem a bum! Collina písknul penaltu pro Holandsko. V poslední minutě zápasu! Češi prohráli a v podstatě ztratili šanci na postup ze skupiny.
Když na ten Němcův zákrok koukám dnes, musím říct: dalo se to pískat. Úplně v klidu. Davová psychóza tehdy vymazala racionalitu. Jako mnohokrát předtím a potom. Collina sice nařídil trošku přísnou penaltu. Ale jelikož žije, protože žádný Čech ten dům tehdy asi nenašel, obhájí si ji i dnes - bez problémů.
Jeho UFO portrét z nástěnky za čas zmizel a i já uznal: Hráli jsme především tužku. Proto jsme tehdy na ME v Nizozemsku a Belgii neobhájili stříbro z roku 1996. Nějaký Collina za to nemůže. I když bychom tak rádi, aby mohl...
Jsme uplakaný národ. Pořád nám někdo ubližuje. Když nám to nejde, může za to rozhodčí. Hodně podobných názorů, jasně že historicky oprávněně podložených (viz. Collina), slýchám i teď, v souvislosti s mistrovstvím světa v hokeji - naštěstí to nebyl případ včerejšího (ne)čekaného nerváku s Francouzi, ale hlavně předešlých utkání, v čele s Dánskem (ale i Kanadou a Švédskem).
Časem jsem začal výmluvy na rozhodčí nesnášet. V našem fotbalovém velkoklubu Viktorii Vestec je každá podobná alibistická plačka vyhozena k baru, nucena objednávat dvacet panáků čehokoliv pálivého, jakožto prostředku rychlého zapomnění jeho holčičích stížností.
Ale to, co se v komplexu děje na mistrovství v hokeji, je hrozné - i ve včerejším programu bylo vidět příliš mnoho chyb, předtím ještě víc. Vypadá to, že IIHF většině rozhodčím nakázala absolvovat před každým zápasem pětihodinové dívání do minského sluníčka bez brýlí.
Jsou slepí, nebo někdy až příliš vidí. Rozhodují naprosto nevyváženě. Jeden pískne něco, co ten druhý pustí. Co hrát? Jak hrát? Kde je hranice? Navíc - dětských chyb je až moc. Rozhodčí klouzají po ledě jako zmatené zebry.
Za české zářezy proti Dánům, Švédům a Kanadě se dokonce IIHF našim hokejistům omluvila. Může být větší důkaz toho, že plakání, ač ho jakkoliv nenávidím, je vážně na místě? Samozřejmě, jiná věc je ta příšerně alibistická fráze některých českých hokejistů: "Tak víte co, ten hokejový svět se vyrovnává, už není trpaslíků, Francie, Dánsko (Ghana, Portugalsko) jsou prostě hrozně kvalitní týmy..."
Ale zpět k rozhodčím. Do velkého hokejového guláše přihodil svoji část absolutně nevyhovujících surovin i český sudí Antonín Jeřábek, který neskutečně zařízl Lotyšsko proti Bělorusku (v poslední minutě mu neuznal regulérní gól).
Možná v přestávce mezi třetinami našel v kabině vzkaz od Alexandra Lukašenka: "Ahoj, běloruské vězení je plné spravedlivých, Saša..." Ale udělat "to" takhle okatě. Fuj. Pak je tu ještě jedna možnost - Jeřábek je prostě mimo, jako mnoho jeho kolegů na šampionátu.
Ten už vrcholí, blíží se čtvrtfinále, Češi se naštěstí vyhnou mimozemskému Rusku. Končí základní skupiny, jakási hokejová "demo verze", v níž ještě o tolik nejde. Jsem hrozně moc zvědavý, co udělá IIHF, zda třeba alespoň pruhované nešiky svolá a řekne jim o tom, že zatím jsou většinově tragičtí. A že jejich pískání ukazuje prostředníček tomuhle skvělému sportu.
Naprosto zbytečně si na sebe ušili bič, jímž je teď fanoušci budou práskat i ve chvílích, kdy by to třeba jindy nedělali. Na rozhodčí v Bělorusku je nyní uplatněna presumpce viny. A Češi si připravují kapesníčky. Tak nějak tuším, že tohle bude ještě doják.
