Vleklé zdravotní problémy Gabriely Koukalové (a nejen jí) v přípravě jako by špatnou sezonu českých biatlonistů symbolicky trochu předznamenaly. Oproti minulým ročníkům je totiž pro tuzemské fanoušky pohled na výsledkové listiny zatím značně smutnější. A kde hledat pozitiva? Najít se dá spíš jen jediné - že ty nejdůležitější olympijské závody teprve přijdou. Jinak ale první trimestr Světového poháru česká reprezentace rozhodně nemůže považovat za úspěšný. Naopak.
Švédský Östersund, rakouský Hochfilzen a francouzské Annecy. V těchto třech střediskách sezona odstartovala. A zatímco v posledních letech čeští biatlonisté hned od úvodu sbírali pozice v první desítce i na stupních vítězů, letos jsou jim hodně vzdálení. Nejlepším individuálním výsledkem je sedmé místo Evy Puskarčíkové z vytrvalostního závodu ve Švédsku.
Veronika Vítková tam pak ve sprintu dojela osmá, to je ale z umístění v top ten všechno. Relativně stabilní formu si udržuje pouze Vítková, která je ve Světovém poháru celkově patnáctá, a větší výpadky se jí vyhýbají. Na ty úplně nejlepší závodnice ale zároveň nestačí - jak běžecky, tak v klíčové přesnosti střelby.
Eva Puskarčíková je v dlouhodobém seriálu čtyřiatřicátá, pak už sporadicky bodovaly jen Jessica Jislová s Markétou Davidovou. Stálice posledních sezon Gabriela Koukalová zkrátka chybí víc, než by se asi ještě v listopadu čekalo.
A v mužském táboře je situace ještě horší: nejlepší z Čechů Michal Krčmář je v průběžném pořadí Světového poháru až šestatřicátý. Zkušené duo Ondřej Moravec (46.) a Michal Šlesingr (54.) pak začalo dokonce ještě hůř. A jednou už dokázal bodovat jen Tomáš Krupčík, jinak nic.
Znáte ten pocit, kdy jste v totálním laufu, daří se vám, na co sáhnete??? Tak ten přesně nemáme... V masáku žen Verča...
Zveřejnil(a) Český biatlon dne 17. prosinec 2017
V tomto případě už nejde o situaci, v níž by reprezentační šéfové mohli mít klidné spaní. Není to totiž o jednom nepovedeném podniku, o smůle nebo o špatně namazaných lyžích. Výkony českých biatlonistů jsou zkrátka od začátku sezony v podstatě stejné. Stejně špatné.
"Občas jsme v přípravě malinko ubrali, abychom byli připraveni na únorový vrchol. Kalkulovali jsme, že tato sezona bude fyzicky a psychicky náročná," rozkrýval pro server idnes.cz možné příčiny špatného začátku reprezentační šéftrenér Ondřej Rybář. Biatlonisté prý zvolili podobný model jako před olympijskými hrami v ruském Soči v roce 2014.
Jenže když se ohlédneme do historie na tehdejší vstup českých závodníků do SP, rozdíl je patrný na první pohled. Dějiště tří úvodních zastávek přitom tehdy byla zcela shodná, i v totožném pořadí. A hned v Östersundu Koukalová vyhrála vytrvalostní závod, Moravec v něm byl sedmý.
V Hochfilzenu druhou a čtvrtou příčkou zase zazářila Vítková. Francouzské Annecy pak před Vánocemi přineslo dvě čtvrté příčky Koukalové a stříbro Moravce ze sprintu. Jiný model přípravy, o kterém mluvil Rybář, se tehdy patrně zúročoval v dobré výsledky mnohem dřív. Co nakonec přinesla olympiáda si ještě všichni dobře pamatujeme - Česko získalo čtyři biatlonové medaile, před pár týdny dokonce přibyla pátá díky diskvalifikaci štafety Rusek.
To znamená historický úspěch, na který by bylo ohromně těžké navázat, i kdyby byla forma českých reprezentantů stejná jako tehdy. Aktuálně to však spíš vypadá, že by si biatlonisté měli stanovit skromnější cíle. Světový pohár má do konce roku pauzu, Moravec, Vítková a spol. budou intenzivně trénovat v Jablonci, kde v posledních dnech napadlo dost sněhu.
Už třetího ledna se pak kolotoč závodů znovu roztočí, v německém Oberhofu pojedou muži i ženy třikrát ve třech dnech. Pokud ani tam nebudou výsledky reprezentantů lepší, bude už situace skutečně vážná.
Hlavním cílem však stále zůstávají korejské hry, do nichž zbývá jedenapadesát dní. Času je tak pořád dost, ani to ale nebude platit věčně...
