Michal Šlesingr na závodech v Novém Městě na Moravě poslal definitivní sbohem své dlouholeté a bohaté kariéře. Jaké jsou slova loučení jednoho z patriotů biatlonu, muže, který se zasloužil o propagaci i ukázkovou reprezentaci toho sportu?
Sedmatřicetiletý biatlonista prožil ve své domovině hořkosladké loučení. Atmosféru mačkajících se davů fandících tak, až se ochozy otřásaly, prostě nic nahradit nemůže. A přesto. Realizační tým trojnásobnému medailistovi z mistrovství světa vykouzlil úsměv na tváři, potlesk norského týmu v čele s hvězdou současnosti Johannesem Thingnesem Böem a pozměněná píseň C'est la vie byla sladkou tečkou za cestou "v bílé stopě". Co čeká Bouška dál? Malorážku možná na čas odloží, biatlonová obec by ho však ráda přivítala zpět ve svých řadách. Na jaké pozici ukáže čas.
Poslední závod se Šlesingrovi povedl na výbornou. Mužská štafeta sice nedojela podle představ, rodák z Ústí nad Orlicí však ukončil kariéru s grácií. Jedna minela z deseti ran i skvělý běžecký čas znamenaly předávku na sedmém místě a více než důstojné rozloučení se závoděním.
"Tak a je to, tahle prodloužená jízda na biatlonový horský dráze pro mě končí a stává se minulostí. Byl to zatraceně velkej kus života, kdy jsem biatlon miloval, nenáviděl, ale vždycky byl mou součástí," započal svá slova loučení směřovaná fanouškům Boušek na sociálních sítích.
" Měl jsem příležitost být hrdý na to, že reprezentuju naši malou zem, ve které se mohou dít biatlonové zázraky. Byla to zatraceně houpavá, dlouhá a vzrušující jízda," přiznal Šlesingr, kterému bude nejvíc z celého biatlonu chybět biatlonová famílie a to nejen z řad českých závodníků, ale i těch zahraničních.
"Zdaleka by taková nebyla bez lidí, které jsem při ní potkal. Bez rodiny, bez týmu, bez soupeřů, bez partnerů, bez fanoušků, bez pořadatelů, bez přátel a dalších. Všem Vám děkuju, že jste byli součástí téhle jízdy! Moc si toho vážím, bez Vás by to nešlo," vyjádřil svůj poslední dík směřovaný ke svým příznivcům.
Nezbývá než Bouškovi popřát mnoho štěstí.
