Vrátit se od závodění zpět na panenské svahy a do prašanu chce nejlepší český freestylový snowboardista Martin Černík. Posledních několik sezon se věnoval soutěžení v U-rampě, v níž by rád závodil také na olympijských hrách ve Vancouveru. Ale pak rychle zpět k volnému ježdění.
K tomu ale potřebuje zajet solidní výsledek v prvním dílu Světového poháru a jediném závodu SP před olympijskou nominací na začátku ledna v rakouském Kreischbergu.
"Určitě udělám všechno pro to, abych na olympiádu jel, ale bude to opravdu hodně náročné. Potřebuji body," řekl na čtvrteční tiskové konferenci Černík. Loni vyjel účastnické místo pro Českou republiku, ale potřebuje ještě být do padesáté pozice v žebříčku Mezinárodní lyžařské federace FIS. Na to bude mít jedinou možnost v Kreischbergu, nominace do Vancouveru se totiž 19. ledna uzavře.
Právě honba za body už ale Černíka po několika letech přestává bavit. Do Turína se na olympijské hry dostal až na poslední chvíli, vypadl tam ale v kvalifikaci a od té doby se snažil v U-rampě zlepšit. K freeridovému ježdění ale hodlá utéct i kvůli tomu, že závody se často konají za špatného počasí. "Už jsem tam jeden z nejstarších, padání do zmrzlé rampy nechám mladším," uvedl třiatřicetiletý Černík.
Kdysi žil hlavně jízdou po obtížné linii na prudkém svahu, kde nikdo jiný není, jen on v symbióze s přírodou. Často jezdil na Aljašce, často létal na vrcholky hor helikoptérou. Skákal ze skal, vyjížděl oblouky na efekt, chtěl si rozumět s prašanem a vyhýbat se nebezpečným situacím, zejména v podobě lavin a ledovcových trhlin. K podobným zážitkům se chce vrátit.
Videa a prvosjezd
"Chci jezdit v dobrých podmínkách a kvalitním sjezdu, natáčet pěkná videa a třeba některou horu sjet jako první," plánoval si.
Podobnou porci adrenalinu plnou měrou okusil v září na Novém Zélandu při freeridových závodech, v nichž skončil třetí. "To byl nejlepší závod za poslední dva roky. Strmé štíty, mohl jsem tam využít zkušenosti z Aljašky. Tím směrem bych se chtěl dát," řekl.
Olympijské hry jsou ale nyní jeho prioritou. I proto ho čekají tři týdny pilování triků pouze v U-rampě. "Konkurence v mužích je největší ze všech snowboardových disciplín, je to moc těžké," pokrčil rameny. Možná by mu víc seděla skokanská disciplína Big Air, jež se ale na olympiádě nejezdí.
"Byla by z toho totální akrobacie. V rampě je to o technice jízdy, skoků je šest, musí se skloubit technika s ostatními prvky. Je to o celé jízdě," prohlásil.
Jeho kariéra "sportovce na body" ale zřejmě po této sezoně skončí. Kromě freeridu se chce věnovat také oblíbenému surfování na vlnách, organizování různých akcí, například každoročního setkání snowboardistů Snow Jamu, ale i trénování. Už nyní spolupracuje s talentovanou freestylistkou Šárkou Pančochovou, jež se do Vancouveru nejspíš v U-rampě podívá.
Foto: ČTK
