Občanství po mámě
Skeletonistka Fernstädtová se Česku nabídla sama

Na boby jsi mladá a na saně, rychlobruslení či lyžování stará, slyšela Anna Fernstädtová, když v Německu skončila s gymnastikou a v Berchtesgadenu chtěla začít se zimním sportem. Zkusila skeleton, a ač po první jízdě chtěla utéct, od minulé zimy je juniorskou mistryní světa.

A od nové sezony startuje pod českou vlajkou. V Německu měla problémy a už tam jezdit nechtěla. Měla nabídky z Rakouska, na trénování, ale chtěla jezdit dál, tak zvolila zemi své matky - Česko. "Bylo pro mě jedinou variantou, protože tady mám mámu, rozumím a měla jsem i občanství," řekla Fernstädtová v Praze.

"Ten sport mě strašně baví. Tak jsem zavolala do Česka, zeptala jsem se, jestli za ně můžu jezdit. A oni řekli, že jo, jasně," popsala, jak se stala "Češkou". A změnu si pochvaluje: "Jsem víc spokojená. Cítím, že mě to víc baví, že to zase dělám ráda. Nemám tlak na výsledky, jenom ten, co si dělám sama na sebe."

Do Německa se rodina přestěhovala, když jí byl rok. Bydleli u Frankfurtu a před osmi roky se přestěhovali do Berchtesgadenu, kde se nenašel vhodný gymnastický klub. Proto chtěla přejít na zimní sport. "S lyžemi nebo rychlobruslením se začíná hrozně brzo, na to jsem byla stará. Je tam dráha plus minus před naším domem. Řekli mi, že na saně jsem moc stará, a na boby jsem byla ještě mladá. Tak mi řekli, že mám zkusit skeleton," vyprávěla, jak začala jezdit ledovým korytem hlavou napřed.

První jízdu označila za hroznou. "Pak už jsem nechtěla," přiznala Fernstädtová. Díky gymnastické průpravě ale na skeletonu dobře ležela, přestože byla začátečnice, a v klubu ji přemluvili, že má talent. "Dala jsem ještě čtyři pět jízd, pokaždé to bylo lepší. Začalo mě to bavit a přišla jsem znovu. Na začátku to ale bolelo, hodně jsem bourala," prozradila.

Začátečníci nejezdí až shora, ale z poloviny dráhy, z druhé zatáčky. Od trenérů slýchala, že nesmí mít strach. "Ale jasně, že máš strach. Když stojíš nahoře a víš, že se tady můžeš zabít, když to dáš úplně blbě. To se nestalo a pak si zvykneš. Rychlost už tak necítíš, protože máš v hlavě jenom zatáčky," řekla Fernstädtová.

Na skeletonu se řítí dolů více než stokilometrovou rychlostí, ale jiné adrenalinové sporty nevyhledává. Třeba s padákem neskáče. "Mám strach z výšky. Na motorce taky nejezdím, úplně to nepotřebuju," uvedla. V Česku se vzhledem k předpisům krotí i na dálnicích. "Na německé jsem zvyklá jezdit dvě stě. Tady to nejde."

Bude se stěhovat s matkou do Česka a v Německu zůstanou otec s bratrem. "Dodělává školu, češtinu neumí jak já, takže by to tady nezvládl," řekla.

Kvůli "přestupu" do Česka nemůže Fernstädtová zatím jezdit Světový pohár a v Interkontinentálním poháru si vyjíždí body do žebříčku, aby se tam dostala v další sezoně. Věří si. "Mělo by to vyjít," řekla.

V lednu pojede mistrovství Evropy v Königssee. "Bude to první závod za Česko v té špičce. Je to moje domácí dráha, ale cíle si nechci dávat," prohlásila. Na MS juniorů bude obhajovat zlato a na startu bude i na březnovém MS v kanadském Whistleru.

Po sezoně by chtěla začít v Česku studovat psychologii a jejím snem je olympiáda. "Jasně. Chci se tam dostat," řekla s myšlenkami na Peking 2020. Třeba tam se lvíčkem na prsou vylepší letošní šesté místo, které získala letos v Pchjongčchangu.