Biatlonové MS
Soukalovou trápí muška. Dříve mi takové terče padaly, naříká

Sebevědomí Gabriely Soukalové na biatlonovém mistrovství světa v Oslu trpí. V tréninku sice podává výkony jako ostrostřelec, ale jakmile její tělo přepne do závodního režimu, znervózní. A terče nepadají, byť její rány jsou těsné, podle biatlonového slangu kalibrové. V kvůli tomu Soukalová zatím nemá na MS medaili, v středečním vytrvalostním závodu byla pátá.

Na světový šampionát přijela Soukalová jako vedoucí žena Světového poháru, ale opět se potvrdilo, že na vrcholné akci roku favorité většinou nevyhrávají. A česká hvězda tak ani ve středu nerozšířila svou bilanci jedné individuální medaile z MS, shodou okolností rovněž ve vytrvalostním závodu loni v Kontiolahti. Obhajoba se ve středu nepovedla. "Když jsem se netrefila podruhé, věděla jsem, že to na medaili nebude," uznala Soukalová.

Její psychické rozpoložení při střelbě není dobré. Ze stejného důvodu se jí na MS nevydařil sprint i stíhací závod. Ve středu dokonce musela za trenéry, aby se zeptala, kam její rány šly, co udělala špatně. "Já jsem momentálně v takovém střeleckém rozpoložení, že se musím ptát všech, kde to bylo. Protože já teď vůbec nejsem schopná zpětné vazby," uznala.

Když na poslední stojce jednu ránu minula, pokrčila rameny a její smutný pohled směrem k trenérovi Zdeňku Vítkovi u dalekohledu byl více než výmluvný. "Bylo mi jasné, že jsem si odstřelila medaili. V té chvíli mě to zamrzelo. Kdyby ta střelba byla čistá, tak by se mi vyráželo do posledního kola rozhodně líp, to nebudu lhát," přiznala Soukalová.

Už přemýšlí i tak, že musí jít o smůlu. "Jak jsem měla celou sezonu ty kalibrové rány, co lízaly terče a padaly, tak tady mám kalibrové rány, které nepadají," pokrčila rameny. "To je zákon schválnosti, ne vždy se daří. Asi bych potřebovala mít i větší kliku," řekla.

Střelecké neštěstí se promítá i do její běžecké pohody, i když Soukalová nechce nechat na trati zbytečně jedinou sekundu. "Ve středu to nebylo ani na trati nic moc, bylo to dlouhé," uvedla. Navíc když věděla, že má těsně za sebou superrychlou Němku Lauru Dahlmeierovou. "To je bezvadná běžkyně a hlavně poslední kola mívá strašně silná, takže jsem byla při zemi a moc jsem medaili nevěřila," uznala.

Když už se nedaří na stupně vítězů na MS, přepne Soukalová myšlení alespoň směrem ke Světovému poháru, kde se její náskok před druhou Marií Dorinovou Habertovou z Francie v Oslu o něco ztenčil. "Z tohoto pohledu to tudíž rozhodně není závod, s kterým bych byla nespokojená. Do celkového pořadí je nutné držet desítku," prohlásila v pozitivním tónu. "Snažila jsem se o každou příčku bojovat," dodala.

Její nelehká situace na MS se podobá olympijským hrám v Soči před dvěma lety, kde měla na kontě před posledním závodem dokonce tři čtvrtá místa. Pak ale vybojovala stříbro v hromadném závodu. A ten je v Oslu na programu v sobotu. "Je to podobné," uvědomila si.

Takže uzavře své počínání na MS opět medailí? "To bych rozhodně ráda, ale já si tady na té střelnici moc nevěřím a takové ty naděje, které jsem tu měla na začátku, se trošičku vytrácí," tvrdila. "Stačí jeden závod, který odstřelí sebedůvěru daleko. A pak se hůř hledá. Ale třeba budu mít víc štěstí," doufala.

Z jejích slov bylo ale cítit jen málo sebedůvěry. "Vzhledem k tomu, že mi to všichni říkají, tak tomu moc nevěřím. Hodně lidí mi to připomínalo i v Soči: 'Last race, last race'," vzpomínala. "Ale naděje umírá poslední a udělám pro to všechno," slíbila.