Jmenuje se Fuaheg Semi, je z Tonžského království, jezdí na saních, chce na olympiádu do Soči a má "umělecky-sportovní" jméno Bruno Banani, které provokuje Mezinárodní olympijský výbor. Je to trochu exot a trochu vypočítavý chlápek.
Vlajka exotické země, která nemá ani jednu sáňkařskou dráhu, působí na startovním roštu vždy pozdvižení. Což o to, že se Fuaheg Semi nikdy neumístí ve špičce. Na nedávném mistrovství světa v Altenbergu skončil na 34. místě. Popularitu mu přináší jeho pacifický původ a také o skutečnost, že se dle pasu jmenuje Bruno Banani, tedy stejně, jako německý výrobce spodního prádla, který sáňkařský sport sponzoruje a byl i jedním z hlavních partnerů mistrovství světa.
Samozřejmě, jeho pseudonym, který však je oficiálním jménem, zapsaným v pase, není náhoda. Jde o barter. Fuaheg se přejmenoval na Bruna Bananiho, firma jen na oplátku bude štědře sponzorovat. Tenhle nápad upekla jedna marketingová společnost v Kalifornii.
Legrace končí ve chvíli, kdy Bruno (Fuaheg) říká: "Chtěl bych na olympiádu. Je to můj sen, zúčastnit se toho, být při tom. Do Soči bych chtěl jet." Samozřejmě, olympiáda je od toho, aby plnila sny i těm, kteří na medaile nemyslí. Jenže Bruno Banani je trnem v oku Mezinárodního olympijského výboru. Na hrách je totiž individuální reklama sponzorů přísně zakázaná.
Jenže Bruno je Bruno, MOV s tím nic neudělá. I když všichni vědí, že svým jménem propaguje německou firmu. "Je to perverzní marketingová myšlenka, která zašla příliš daleko," stěžoval si v rozhovoru pro stanici ARD viceprezident MOV Thomas Bach. "Neexistuje však žádný právní prostředek, který by mu zabránil ve startu na olympiádě. Nemůžeme nic dělat, pokud má v pase toto jméno. Eticky to však není v pořádku," je si jistý.
Jak přiznal i Bach, bojí se, že podobných případů u exotických "kuriózních" sportovců bude přibývat. A tak se třeba v budoucnu můžeme dočkat brazilského běžce na lyžích Huga Bosse nebo jihoafrické lyžařky Heleny Rubinstein…
