Bushův zákaz padl, USA opět využívají kmenové buňky

Americké zdravotní úřady povolily používat třináct nových linií embryonálních kmenových buněk ke státnímu výzkumu. Podle agentury AFP se jedná o první podobný krok za nové politiky, kterou ohledně využívání těchto lidských buněk prosadil prezident Barack Obama.

Ředitel amerického Národního ústavu zdraví (NIH) Francis Collins ujistil, že tyto kmenové buňky se získaly z darovaných embryí podle schváleného etického postupu. NIH poskytující finanční prostředky na zdravotnický výzkum se připravuje dát k dispozici federálním vědcům ještě více těchto buněk, dodal Collins.

ČTĚTE TAKÉ: USA: kmenové bunky ano, ale za přísných podmínek

Obamův předchůdce v úřadu George Bush omezil s ohledem na své křesťansko-konzervativní voliče před devíti lety financování výzkumu kmenových buněk na několik úzce vymezených programů na amerických univerzitách, v nichž bylo možno pracovat pouze s buněčnými liniemi izolovanými ještě před vstupem zákazu v platnost. Tento krok vedl podle názoru odborníků k zaostávání tohoto vědeckého oboru v USA za ostatními zeměmi světa. Obama dal již během volební kampaně najevo, že k této otázce zaujme nový postoj.

Kmenové buňky mají schopnost proměnit se v libovolný typ buněk lidského těla. Mohly by proto být využity jako "náhradní díly" například po úrazu páteře nebo při léčbě cukrovky, Parkinsonovy choroby a dalších nemocí. Kmenové buňky je možno získat z embryí v raném stádiu jejich vývoje. Vědci pracují i na dalších metodách, které se bez embryí obejdou, zatím však není jisté, které z možných řešení se v praxi osvědčí nejlépe.

Vědci využívají embrya, která na klinikách asistované reprodukce zbyla po oplodnění ve zkumavce a která jsou stejně odsouzena k zániku, protože nebudou nikdy vnesena do matčiny dělohy. V tomto stádiu připomínají dutou kouli, v níž ještě nejsou ani stopy po nervové soustavě.

Především církve a křesťanské organizace však proti jejich využití protestují, protože podle jejich názoru lidská bytost vzniká už při splynutí vajíčka se spermií. "Rozebrání" embrya na kmenové buňky je tedy z tohoto úhlu pohledu spojeno se smrtí člověka.

Situace v Česku

V Česku pravidla výzkumu na kmenových embryonálních buňkách upravuje zákon z února 2006. Legalizuje výzkum na kmenových embryonálních buňkách z nadbytečných nebo poškozených vajíček. Zakazuje však klonování a další nepovolené nakládání s lidským genomem a embryi.

Loni čeští vědci zvládli technologii přípravy speciálních buněk, které svými vlastnostmi odpovídají zárodečným kmenovým buňkám. Vyhnou se tak při jejich přípravě etickému problému s ničením lidských zárodků, protože jim k práci postačí buněčný materiál například z lidské kůže.

ČTĚTE TAKÉ: Čeští vědci zvládli technologii náhrady kmenových buněk

Foto: UCSC, Catherine Twomey/National Academies