Dolní Věstonice přišly o jedno ze svých prvenství

Nález 34 tisíc let starých provázků spletených z lněných vláken připravil jihomoravská archeologická naleziště v Dolních Věstonicích a Pavlově o prvenství, pokud jde o nejstarší důkaz použití rostlinných vláken pravěkými lidmi.

Z Dolních Věstonic jsou známy otisky vláken (pravděpodobně z kopřivy) na hliněných nádobách z doby před 28 tisíci lety. Tým gruzínských a amerických archeologů a paleobotaniků dnes v časopise Science informuje o nálezu lněných vláken, která jsou ještě o šest tisíc let starší. V obou případech se jedná o nálezy z doby dávno před nástupem zemědělské revoluce.

Lněná vlákna vědci objevili v gruzínské jeskyni Dzudzuana na úpatí Kavkazu. Dávní lovci a sběrači se naučili zpracovávat divoký len rostoucí v okolí jeskyně. Spřádali z něj provázky a možná vázali i primitivní látky. Zvládli i barvení rostlinnými šťávami. Některá z vláken jsou tyrkysová, jiná růžová, černá nebo šedivá.

Provázky mohly sloužit k výrobě nástrojů (spojování dřevěných a kamenných částí), k pletení košíků, sešívání kožených oděvů, možná také k výrobě bot nebo ke svazování nákladu. Pomohly tak svým výrobcům zvýšit tepelný komfort i mobilitu, což byly důležité faktory přežití.

Vlákna vědci objevili náhodou při mikroskopickém zkoumání jeskynního jílu. Jejich původním záměrem bylo najít a určit pravěká pylová zrna, s jejichž pomocí lze poměrně spolehlivě odhadovat vývoj klimatu.

Na stejném místě byly objeveny také pozůstatky molů a houby, která roste pouze na textiliích. Vědci tento nález považují za nepřímý důkaz výroby látek pravěkými lidmi.

Foto: profimedia.cz, Science/AAAS