Ledu ubývá a rostliny začnou půdu kolonizovat. Vědci varují, že Antarktida by v budoucnu mohla zezelenat. Nápovědou podle nich je období pliocénu před třemi miliony lety, kdy byla koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře stejně vysoká jako dnes. Informoval o tom britský server The Independent.
Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře dosáhla v roce 2015 průměrně na 400 ppm (částic na jeden milion), uvádějí statistiky Světové meteorologické organizace. To jsou přibližně stejné hodnoty, jako byly v pliocénu.
Podle profesora Martina Siegerta, spoluzakladatel Granthamova institutu, který se zabývá klimatickými změnami a životním prostředím, bude ještě nějakou dobu trvat, než se skutečné důsledky tak velké koncentrace projeví. "Pokud doma nastavíte troubu na 200 stupňů, tak se ta teplota v ní taky okamžitě nedostaví. Zabere to nějaký čas a stejné to je i s klimatem," říká Siegert.
V období pliocénu vidí paralelu k dnešním nebezpečným změnám klimatu, na které upozorňuje řada odborníků. V pliocénu byla hladina moří zhruba o 15 metrů vyšší a průměrné teploty byl o 2 až 3,5 stupně Celsia teplejší.
Se Siegertem souhlasí i ředitelka z organizace pro Britský antarktický výzkum Jane Francisová. Ta poukazuje také na to, že i dnes lze uprostřed Antarktidy najít mumifikované větvičky keřů, které tam rostly před třemi až pěti miliony let. "Důležitý je fakt, že teď jsme na 400 ppm, a pokud jsme byli na 400 ppm i v minulosti, tak to možná znamená, že se vracíme zpátky - ledovce se budou občas zmenšovat. Ne pořád, ale občas ano. To může způsobit, že rostliny začnou Antarktidu znovu kolonizovat," řekla.
"Neodvádíme dobrou práci"
Před průmyslovou revolucí v roce 1850 byla koncentrace oxidu uhličitého na 280 ppm. Od té doby se průměrná globální teplota zvýšila o jeden stupeň Celsia. "To znamená, že do konce tohoto století bychom měli očekávat nárůst o další jeden stupeň Celsia," dodal Siegert. Jeho předpověď zní, že do roku 2100 bude koncentrace na 1000 ppm, pokud budou emise růst stejnou rychlostí jako nyní.
Na závěr apeluje na lidstvo, aby změny klimatu začalo řešit. "Důsledky toho, co jsme za posledních 150 let udělali, budou v budoucnu jen pokračovat, takže je na nás, abychom s tím něco začali dělat. V učebnicích dějepisu budeme souzeni za to, jak jsme na tento problém reagovali. Momentálně neodvádíme dobrou práci," uzavřel.
