Český reaktor zachraňuje dodávky izotopů pro medicínu
18.05.2010 17:11 Původní zpráva
Dodávky radioizotopů nezbytných pro diagnostiku i léčbu závažných onemocnění včetně rakoviny jsou v celosvětovém měřítku ohroženy. Na vině je odstávka klíčových reaktorů používaných pro jejich výrobu. Situaci pomáhá zachraňovat Ústav jaderného výzkumu (ÚJV) v Řeži u Prahy.
ÚJV se dohodl na spolupráci při výrobě radioizotopů pro medicínu s belgickým Institutem pro radioizotopy (IRE). Společně začali vyrábět nejčastěji používaný radionuklid, izotop technecia, který se používá až u 85 procent všech procedur nukleární medicíny. Dnes z Řeže odešla do Belgie k dalšímu zpracování první dávka radioaktivního materiálu připraveného v místním reaktoru. Český ústav bude zpočátku pokrývat asi pět procent světové spotřeby, v budoucnu by se měl jeho podíl ještě zvýšit.
Ve světě proběhne ročně na pracovištích nukleární medicíny kolem třiceti milionů procedur, z toho asi devadesát procent připadá na využití v zobrazovacích metodách. Každý den je tedy pomocí radioizotopů vyšetřeno 90 tisíc pacientů, dalších 10 tisíc podstoupí radioterapii.
Více než z poloviny se jedná o onkologické pacienty, další vyšetření slouží k odhalení chorob a poškození mozku (například nedostatečného krevního zásobení, Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby, epilepsie nebo schizofrenie), k vyšetření srdce, plic, jater, kostí a dalších orgánů.
Kritický nedostatek radioizotopů
Výrobou technecia se ve světě zabývá jen pět reaktorů. Dva nevýkonnější, které za normálních okolností pokrývají 80 až 90 procent spotřeby, jsou nyní dlouhodobě odstaveny kvůli generálním opravám, další dva několikaměsíční odstávka čeká. Už v červenci tak bude fungovat pouze jediný v Jihoafrické republice.
„Od května minulého roku čelí nukleární medicína větší krizi než kdykoli dříve," prohlásil na dnešní tiskové konferenci Jean-Michel Vanderhofstadt, ředitel belgického Institutu pro radioizotopy.
Izotopy využitelné v medicíně přitom mají krátký poločas rozpadu, a nelze je proto vyrábět do zásoby. Pracoviště nukleární medicíny jsou odkázána na kontinuální dodávky.
„Pro nás je to tak důležité jako palivo pro řidiče auta. Když nemáme radioizotopy, nemůžeme přístroje používat," říká primář Ústavu nukleární medicíny Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Jozef Kubinyi. Jeho pracoviště zaznamenalo první výpadky dodávek v roce 2008, loni už byly běžné. Problémy trvají dosud a pacienti musejí často na vyšetření neúměrně dlouho čekat.
ČTĚTE TAKÉ: Ostrava spustila CyberKnife. Má léčit i beznadějné nádory
Zároveň se cena radioizotopů kvůli převisu poptávky nad nabídkou za poslední dva roky zdvojnásobila. „Stojí přístroje za destíky milionů, je to obrovská škoda. Proto budu kupovat technecium od kohokoli a téměř za jakoukoli cenu," tvrdí Kubinyi.
Česko-belgické řešení
Technecium má poločas rozpadu pouze šest hodin. To znamená, že po šesti hodinách ho ve vzorku zůstane pouze polovina původního množství, po dalších šesti hodinách polovina této poloviny... Do nemocnic se proto nedodává přímo technecium, ale jeho mateřský radionuklid molybden 99Mo s poločasem rozpadu 66 hodin. Ten se smovolně rozpadá na požadovaný izotop technecia, který se izoluje v mobilních zařízeních přímo na pracovištích nukleární medicíny.
Molybden se vyrábí pomocí jaderného štěpení v reaktoru v Řeži, ozařování jedné dávky výchozí suroviny trvá 144 až 160 hodin. Výsledný produkt je potom uložen do speciálního kontejneru a kamionem převezen do Belgie. Kontejner o hmotnosti 5,5 tuny obsahuje pouhých 12 gramů radioaktivního materiálu - mohutný obal je nutný kvůli bezpečnosti transportu. V Belgickém institutu se materiál chemicky rozpustí a izoluje se potřebný izotop molybdenu pro dodávky do nemocnic.
Foto: IRE, profimedia.cz
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.