Archeologie
Izotopy prozradily, co jedli námořníci před dvěma sty lety

Izotopy v kostech a zubech prozradí o způsobu života dávno mrtvých lidí mnohé detaily, které by archeologům zkoumajícím pouze viditelné znaky zůstaly skryty. Metoda využívaná i při výzkumu pravěkých předků člověka nyní umožnila ověřit spolehlivost historických záznamů o stravě britských námořníků.

Na přelomu 18. a 19. století měl námořník britského královského námořnictva nárok denně na libru (0,45 kg) chleba, 4,5 litru lehkého piva, dvakrát týdně libru vepřového a dvě libry hovězího masa, ve zbývajících třech dnech na máslo a sýr.

Ale dostávali námořníci opravdu příděly v souladu s tehdejšími normami? Zdá se, že ano. Alespoň ti, jejichž kosti zkoumal tým archeologů a chemiků z Oxfordu a z Cranfieldské univerzity.

Vědci prozkoumali kosterní pozůstatky osmdesáti námořníků z hřbitovů někdejších nemocnic královského námořnictva v Plymouthu a Gosportu na jihu Anglie. O svých závěrech informují v časopise American Journal of Physical Anthropology.

Izotopy dusíku v kostním kolagenu prozradily, že námořníci měli ve své stravě vyšší podíl bílkovin než suchozemci. Nejedli přitom prakticky žádné ryby a mořské plody, naopak si dopřávali hodně hovězího a vepřového masa.

Izotopy uhlíku pomohly určit druh rostlinné potravy. Skupina rostlin označovaná jako C4 totiž zabudovává při fotosyntéze uhlík z oxidu uhličitého do organických látek jiným  mechanismem než ostatní rostliny a z poměru izotopů uhlíku to lze poznat. K C4 rostlinám patří například kukuřice nebo cukrová třtina a naopak žádné rostliny původem z Evropy, takže z jejich vysokého podílu na stravě námořníků lze usoudit na zaoceánské výpravy. Vědci díky tomu zjistili, že do Ameriky se plavili především námořníci z Plymouthu, což je
v souladu s historickými záznamy.

Zatímco v kostech se poměry izotopů během života mění, v zubech jsou fixovány už od dětství. To vědcům umožnilo zjistit, že námořníci pocházeli ze všech koutů tehdejší britské koloniální říše.

Srovnání s analýzou kostí vyzdvižených z vraku lodi Mary Rose, která ztroskotala v roce 1545, odhalilo, že se jídelníček námořníků v průběhu staletí nijak výrazně nezměnil.