Člověk není stavěn na to, aby během pár hodin letu překonal několik časových pásem. Výzkum německých vědců nyní odhalil, že každý tělesný orgán reaguje na časový posun jinak. Řešení by mohlo být poměrně jednoduché.
Jet lag neboli pásmová nemoc je důsledkem skutečnosti, že se vnitřní biologické hodiny rozejdou se skutečným časem. Zatímco organismus je připraven na noční klid, venku už pálí dopolední slunce. Nebo naopak - podle toho, kterým směrem člověk cestuje. Důsledkem je několik dní trvající únava, nespavost, nevolnost...
Biologických hodin je však v organismu hned několik - každý důležitý orgán má své vlastní. Mozek průběžně všechny tyto hodiny kontroluje a synchronizuje. Při mezikontinentálních letech však v tomto směru selhává a hodiny jednotlivých orgánů se rozejdou.
Vědci z Ústavu Maxe Plancka pro biofyzikální chemii v německém Gottingenu zjistili, že každý orgán reaguje na situaci jinak. Zatímco mozek už je dávno aklimatizován na místo příletu, slinivka zůstává stále "doma" a například ledviny jsou někde v půli cesty. Tím je narušena i komunikace mezi jednotlivými orgány, což se negativně projevuje na fungování organismu jako celku.
Řešení: "vypnout" nadledviny
Němečtí vědci trápili laboratorní myši nedostatkem spánku - nutili je vstávat o šest hodin dříve, než jim velely jejich biologické hodiny. Navodili u nich tedy časový posun odpovídající cestě z východu Spojených států do Evropy. V dalším pokračování experimentu se jim podařilo výrazně zrychlit aklimatizaci myší na nové podmínky. Klíčem bylo ovlivnění funkce nadledvin.
Nadledviny jsou důležitou žlázou s vnitřní sekrecí. Zatímco jejich dřeň produkuje adrenalin a noradrenalin, v kůře se tvoří hormon kortizol, který zvyšuje celkovou pohotovost organismu. Pokud vědci myším produkci kortizolu zablokovali, myši se z časového posunu zotavily mnohem dříve.
Zdá se, že nadledviny chrání organismus před občasnými přirozenými výkyvy vnějších faktorů. Jinak by biologické hodiny nepřiměřeně reagovaly třeba na bouřkou potemnělé nebe uprostřed dne, u člověka třeba na odpolední návštěvu kina nebo naopak na rozsvícení světel uprostřed noci. V nepřirozených podmínkách dlouhodobého časového posunu, na který není organismus stavěn, je tato funkce kontraproduktivní a brání rychlému přizpůsobení.
Autoři výzkumu své závěry publikovali v časopise Journal of Clinical Investigation. Věří, že jejich zjištění by mohla vést k novým metodám boje s jet lagem, protože biologické hodiny u myší fungují podobně jako ty lidské. Bude však třeba další výzkum, protože manipulace chemickou cestou s vnitřními biologickými hodinami člověka by mohla způsobit nečekané zdravotní komplikace.
K potlačování pásmové nemoci se používá "spánkový hormon" melatonin, který je epifýzou produkován za tmy. Uměle zvyšuje ospalost, hodí se proto spíše pro lety na východ. Ovlivnění funkce nadledvin by mohlo fungovat pro lety oběma směry.
