Díky poznatkům tří amerických vědců, kterým byla udělena Nobelova cena za lékařství a fyziologii, je podle české odbornice Aleny Sumové z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR chronobiologie uznávaným vědeckým oborem. Zkoumá biologické hodiny v těle organismů, pomáhá tím také odhalovat podstatu řady civilizačních chorob. Cena za lékařství tradičně zahajuje týden Nobelových cen. Před rokem ji dostal japonský vědec Jošinori Ósumi za buněčný výzkum.
Podle Sumové je udělení ceny zásadním oceněním významu tohoto dynamicky se rozvíjejícího oboru. "Trojice amerických kolegů zásadně přispěla k poznání molekulárního mechanismu, který pohání biologické hodiny u octomilky. Tyto poznatky pak později vedly k odhalení podstaty hodin u savců včetně člověka," řekla Sumová.
V octomilkách američtí vědci dokázali izolovat gen, který je za regulaci normálních denních biorytmů zodpovědný. Protein, který gen produkuje, se v buňce hromadí v noci a přes den se odbourává. Jimi popsaný mechanismus umožňuje přizpůsobení těla různým fázím dne. Příkladem jeho narušení je takzvaný jet-leg, tedy únava a poruchy spánky způsobené leteckým přesunem přes několik časových pásem.
Poznatky chronobiologie podle Sumové pomáhají odhalovat podstatu řady civilizačních chorob, které souvisí s narušením časového řádu v lidském těle. Vědci v minulosti publikovali práce například o vlivu práce v noci na rozvoj roztroušené sklerózy.
Biologickým rytmům živých organismů včetně člověka se věnovala také bývalá předsedkyně Akademie věd ČR Helena Illnerová. Jako první na světě objevila závislost funkce biologických hodin v mozku savců na délce dne během ročních období.
Loňský laureát, jednasedmdesátiletý Japonec Jošinori Ósumi, se věnoval výzkumu autofágie, tedy procesu, při němž buňky ničí část svého obsahu, zbavují se tak nežádoucích komponentů a následně svůj obsah recyklují. Svou prací přispěl k lepšímu pochopení nemocí jako rakovina, Parkinsonova choroba či cukrovka druhého typu. Podle odborníků by mohl přispět i ke zpomalení stárnutí.
