Hrozí impulsivním lidem závislosti více než jiným?
13.06.2008 19:52 Původní zpráva
Britský výzkum na krysách naznačil, že závislost na drogách nevytváří vznětlivou osobnost, ale opačně. Tým psychologů z Univerzity v Cambridgi pro své kokainové pokusy zvolil zvlášť vybrané krysy: impulsivní a zvědavé hledačky nových zkušeností. Zatímco ty druhé po čase kokain přestal zajímat, první skupina si drogu brala, i když to pro hlodavce znamenalo dostávat elektrický šok.
Zvířata do uvedených skupin vybírali vědci podle chování. Impulsivní krysy například při učení mačkají tlačítko umístěné v kleci ještě dříve, než to dostanou za úkol. Zvědaví hlodavci zase v nové kleci, na rozdíl od svých průměrných kolegyň, ihned vše prozkoumají, aniž potřebují čas na aklimatizaci.
Pro testy závislosti vědci napojili krysám přímo do mozku dávkovač se zásobníkem kokainu tak, že si mohly samy drogu podávat. „Zvědavky" se ihned začaly dopovat obrovskými množstvími kokainu, zatímco impulsivní skupina začala s drogou postupně, po malých dávkách. Po čtyřiceti dnech však pro krysy vyhledávající nové vjemy přestal být kokain zajímavý, takže ho vůbec nebraly. V druhé skupině však byla závislá všechna zvířata.
„Studie ukazuje, že impulsivní povaha znamená hrozbu. Jednání takového člověka vystaveného drogám se mění, z okamžitých vznětů se stává trvalé nutkání, a tak vznikne závislost," vysvětluje dopady studie její autor Barry Everitt. Závěry své práce by rád využil při odvykací léčbě. Everitt se prý nyní zaměří na biologické pozadí impulsivnosti a její možnou genetickou predispozici. V ideálním případě chce najít „lék na impulsivnost", která se u závislých stává vlastně nemocí.
Foto: archiv
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.