Krysy mají vrozený smysl pro rytmus, což je schopnost, která dříve byla přisuzovaná pouze lidem. Podle listu The Guardian to zjistili vědci z Tokijské univerzity v Japonsku, když pouštěli hudbu od Wolfganga Amadea Mozarta a tito hlodavci začali instinktivně pohupovat hlavou v jejím rytmu.
Japonští vědci krysy vybavili monitorovacím zařízením, které dokázalo rozeznat i ty nejmenší pohyby hlavy. Poté jim pouštěli Mozartovu klavírní sonátu ve čtyřech různých tempech a zpozorovali, že zvířata se začala pohybovat v jejím rytmu.
"Krysy vykazovaly vrozenou - to znamená dosaženou bez jakéhokoli tréninku nebo předchozího vystavení hudbě - synchronizaci s rytmem," řekl vědec Hirokazu Takahaši. "Hudba na mozek působí silnou přitažlivostí a má hluboký vliv na emoce a poznávání," dodal.
Studie se zúčastnilo deset krys a 20 lidí. Vědci jim přehráli minutové úryvky z Mozartovy Sonáty pro dva klavíry v D dur ve čtyřech rychlostech. Domnívali se, že hlodavci budou dávat přednost rychlejší hudbě, protože jejich těla, včetně srdečního tepu, pracují v rychlejším rytmu.
Výsledky však ukázaly, že krysy i lidé se svými pohyby nejlépe trefovali do rytmu, když tempo skladby dosahovalo 120 až 140 úderů za minutu. Tým také zjistil, že hlodavci i lidé pohupují hlavou velmi podobně a tempo tohoto pohybu se snižuje, čím více se hudba zrychluje.
Vědci krysám přehráli také skladby od Lady Gaga, Michaela Jacksona či skupiny Queen, z reakcí krys na popové písně však nečinili žádné závěry.
Přestože se již dříve objevili případy, kdy zvířata "tančila" na hudbu - na sociálních sítích koluje mnoho příkladů - japonská studie byla jedním z prvních vědeckých výzkumů tohoto jevu. Její autoři tvrdí, že objev poskytuje vhled do fungování zvířecí mysli a původu hudby i tance.
Tým nyní plánuje prozkoumat, jak s mozkem souvisejí další vlastnosti, jako je smysl pro melodii či harmonii. "Také mě jako inženýra zajímá využití hudby pro šťastný život," dodal Takahaši.
