Kudy šel Hannibal přes Alpy
12.06.2007 12:41
Nejslavnějším vojenským kouskem se slony bylo Hannibalovo tažení v září roku 218 př. n. l. přes Alpy z dnešní Francie do Itálie. Kudy vlastně přes pohoří táhl, není stále známo.
Tradičně se soudívalo, že Hannibal překonal Grajské Alpy průsmykem malého St. Bernharda, kterému se říkávalo latinsky Poeninus, "Fénický, Punský". Z 58 slonů, které měl k dispozici na jaře roku 218 př. n. l. v Hispániích, 21 nechal Hasdrubalovi a s 37 vyrazil do Itálie.
Kolik jich v patnácti dnech přešlo Alpy, není známo, ale kolem slunovratu 21. prosince 218 v bitvě u Trebie v Popádí sloni ještě proti Římanům bojovali. Přezimování však všechny umořilo, až na jednoho, na jehož hřbetu na jaře pokračoval Hannibal k jihu na Řím.
Najít trasu přechodu Hannibalova vojska se deset let snaží Patrick Hunt z kalifornské Stanfordovy university. Prošel patnáct alpských průsmyků, některé vícekrát, a říká, že si zlomil třicet kostí v těle.
Za nejpravděpodobnější z průsmyků Hunt shledal Col du Clapier; nadmořská výška jeho sedla je 2482 metrů nad mořem. Poprvé se věda zabývala v terénu zkoumáním Hannibalovy trasy už roku 1911 (Spenser Wilkinson).
Splňuje také obě podmínky, které o Hannibalově trase říkají antické literární prameny: sedlo je dostatečně široké na to, aby zde tábořilo na třicet tisíc mužů s výstrojí, a je odtud vidět do Pádské roviny.
Hannibal vedl z Hispánií přes Rhônu proti Římu devadesát tisíc mužů pěchoty, dvanáct tisíc jezdců a k tomu sloní brigádu o 37 kartaginských "tancích" živé váhy. V armádním výčtu je nepochybně zahrnut i trén. Řeku Pád v prosinci 218 však uvidělo jen 26 tisíc mužů pěchoty, šest tisíc jezdců a několik slonů.
Obrovské ztráty mezi mužstvem nezastavily Hannibala v cestě proti nenáviděnému římskému imperialistovi, stejně jako o dva tisíce let později Američana Hunta v hledání pravé válečné cesty do Itálie. Tvrdí, že v horských stržích a roklích podél trasy musejí dodnes ležet ostatky asi šedesáti tisíc lidských a zvířecích těl.
Hunt, který vede univerzitní projekt "alpinské archeologie", vytipoval devatenáct míst, kde doufá, že narazí na důkazy dávné kartaginské přítomnosti. Čeká na povolení francouzských a italských úřadů a s výkopovými pracemi chce začít ještě letos.
Foto: Ilustrace z výstavy Hannibal ante portas roku 2005 v Badisches Landesmuseum, Karlsruhe.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.