Demografický vývoj
Na konci století bude na Zemi méně lidí, než se očekávalo

Ve druhé polovině století ubude na světě obyvatel a v roce 2100 by na planetě mělo žít kolem 8,8 miliardy lidí. Uvádí se to ve studii Institutu pro měření a vyhodnocování zdraví (IHME), jehož závěr se ale neshoduje s prognózami OSN. Podle nich by v té době mělo být na Zemi o dvě miliardy lidí více.

Materiál IHME, jenž vyšel v úterý v odborném časopise The Lancet, předpokládá převratné změny, které naruší rovnováhu světa i jednotlivých společností.

Ředitel IHME Christopher Murray v rozhovoru s agenturou AFP řekl, že výsledek studie považuje za dobrou zprávu v tom smyslu, že méně lidí znamená menší tlak na produkci potravin a méně emisí oxidu uhličitého. Jiná věc je změna složení obyvatelstva. "Převrácení věkové pyramidy bude mít hluboké a negativní důsledky na ekonomiku a rodiny, komunity i společnosti," řekl Murray, který připustil, že závěry studie nejsou nezvratné a vývoj v jednotlivých státech mohou ovlivnit politické změny.

OSN ve své poslední zprávě o demografickém vývoj předpokládá, že v roce 2050 byl na Zemi mohlo žít 9,7 miliardy lidí a o padesát let později pak 10,9 miliardy. V současnosti zde žije 7,7 miliardy lidí.

O financování respektovaného IHME se stará nadace Billa a Melindy Gatesových. Ústav pro svou práci čerpá údaje ze světových studií veřejného zdraví. Jeho vědci dospěli k závěru, že v roce 2064 dosáhne demografická křivka vrcholu s 9,7 miliardy lidí, ale pak začne klesat a v roce 2100 bude na planetě 8,8 miliardy obyvatel.

Snížení porodnosti

Postará se o to podle studie z velké části rozvoj vzdělání dívek a dostupnost antikoncepce. Zatímco nyní na jednu ženu připadá v průměru 2,37 dítěte, v roce 2100 toto číslo spadne na 1,66, což je mnohem větší úbytek plodnosti, než s jakým počítají prognózy OSN. Ve 185 ze 195 zemí, jimiž se studie zabývá, bude v roce 2100 údaj průměrné plodnosti na jednu ženu nižší než 2,1.

Budoucí demografický vývoj, který zahrnuje také údaje o úmrtnosti a migraci, bude v jednotlivých zemích a regionech odlišný, změní se ekonomické a geopolitické mapy a síla jednotlivých států nebude definována jenom množstvím obyvatel. Čína, která má nyní 1,4 miliardy občanů, může přijít až o polovinu a v roce 2100 může mít 730 milionů lidí. Úbytek práceschopného obyvatelstva zbrzdí její ekonomický růst.

USA, jež nyní ztrácejí pozici nejsilnější světové ekonomiky, by mohly na konci století Čínu znovu předstihnout, pokud bude imigrace nadále doplňovat tamní snižující se plodnost.

Největší úbytek populace postihne 23 zemí v Evropě a Asii - počet jejich občanů se sníží nejméně na polovinu. V Japonsku to bude snížení ze 128 milionů na 60, v Thajsku ze 71 na 35, ve Španělsku ze 46 na 23, v Itálii ze 61 na 31, v Portugalsku z 11 na 4,5 a v Jižní Koreji z 53 na 27 milionů. Některé země ale budou takového trendu ušetřeny - například ve Francii se 65 miliony obyvatel jich má být na konci století 67 milionů.

V subsaharské Africe se počet obyvatel může až ztrojnásobit z jedné na tři miliardy. Nejlidnatější bude Nigérie (počet obyvatel stoupne z 206 na 790 milionů) a Nigérie se tak stane druhou nejlidnatější po Indii a předstihne Čínu.

"Musíme se připravit na opravdu nový svět," řekl k tomuto výhledu šéfredaktor The Lancetu Richard Horton. Murray dodal, že to bude svět, v němž bude žít mnohem méně práceschopných lidí a v němž osmdesátníků bude šestkrát více než nyní (až 866 milionů oproti nynějším 141). "Bude třeba přehodnotit sociální s zdravotnický systém," řekl. Jeho kolega Emil Vollset předpokládá, že v mnoha zemích se téma snižování počtu obyvatel zpolitizuje. Změnu demografické křivky je podle něj možné dosáhnout sociální politikou, která ženám umožní mít větší počet dětí a přitom pracovat.