Návrat Halleyovy komety před sto lety, 18. května 1910, provázela panika. Tvrdilo se, že by plyny z jejího ohonu mohly poškodit Zemi a vyvolat nemoci. V jednom z pražských kupletů se zpívalo: "Přiletí kometa a praští do světa."
Kometa, pojmenovaná podle britského astronoma Edmunda Halleyho, nakonec proletěla kolem Země, aniž by byla zaznamenána nějaká zvláštní událost. Vědcům se ji aspoň podařilo poprvé vyfotografovat.
Její dráhu určil Halley už počátkem 18. století, s tím, že se vrací pravidelně po 75 až 76 letech. V roce 1705 vyslovil v jednom ze svých spisů domněnku, že v případě pozorování komet v letech 1456, 1531, 1607 a 1682 se jednalo o stejné těleso, o kterém úspěšně předpověděl, že se opět vrátí v roce 1759. Samotný vědec se ale jejího návratu nedožil, protože zemřel v roce 1742 v 85 letech.
Skutečná perioda návratu Halleyovy komety není přesně 76 let, které určil Halley. Její pohyb totiž ovlivňují přitažlivé síly nejen Slunce, ale i Jupiteru a Saturnu, takže doba oběhu kolísá.
Později se zjistilo, že nejstarší věrohodný záznam o kometě pochází z roku 239 před naším letopočtem a byl pořízen ve staré Číně. Poslední návrat komety se v roce 1986 obešel bez obav i bez podívané: z české zeměpisné šířky byla prakticky neviditelná. Příště by se měla k Zemi přiblížit v roce 2061.
ČTĚTE TAKÉ: Největší známou kometu usvědčilo magnetické pole
V roce 1986 se ke kometě vypravila "armáda" sond, počínaje ruskou Vegou přes japonské Susei a Sakigake až po evropskou Giotto. Evropská sonda tehdy pronikla až k jádru komety a zjistila o ní mnoho nových informací a získala řadu fotografií. Sonda například zjistila, že jádro komety má rozměry 16 x 7 x 8 kilometrů. Vědce tehdy udivilo, jak je jádro tmavé.
Foto: ESA, profimedia.cz
