Archeologové s pomocí potápěčů začali třídenní průzkum dna Vltavy v místech, kde stál Juditin most. Zimní období je podle nich ideální pro zkoumání a dokumentaci lokality u Karlova mostu, která trpí stále narůstající turistikou. Juditin most jako jeho předchůdce na místě stával už ve 12. století. Současný průzkum navazuje na průzkumy z ledna 2014 a února 2016, během nichž se podařilo lokalizovat základ druhého pilíře Juditina mostu. Informovala o tom Andrea Holasová z Národního památkového ústavu.
"Říční koryto je dlouhodobě zanášeno bahnitými sedimenty. S narůstající intenzitou plavebního provozu, který vyžaduje pravidelnou údržbu dna řeky, jsou bezprostředně ohroženy poslední pozůstatky románského Juditina mostu a dalších movitých i nemovitých památek uložených v říčních sedimentech," uvedl Jan Mařík, ředitel Archeologického ústavu Praha a garant projektu.
Cílem akce je přesná polohopisná a obrazová dokumentace dotčených míst s vysokým potenciálem archeologických památek a příprava podmínek pro jejich ochranu.
Vltava byla v minulosti překlenuta několika mosty, z nichž ty nejstarší se nacházejí právě v okolí Karlova mostu. Ne zcela vyjasněna je poloha nejstarší dřevěné spojnice vltavských břehů z 10. století. Naproti tomu poloha a přibližná trasa Juditina mostu, který zanikl během povodně v roce 1342 a nacházel se severně od Karlova mostu, je částečně zmapována prostřednictvím několika konstrukčních reliktů této stavby na malostranské a staroměstské straně řeky.
Méně informací mají odborníci o skupině mostních pilířů, které zůstaly zachovány v jejím korytě. Kromě těchto konstrukcí se však ve Vltavě nacházejí zbytky dalších mostních a jiných staveb z mladší doby. Jde především o zbytky provizorního spojení obou částí Karlova mostu, zříceného po povodni v roce 1890, které bylo vedeno v jeho severním sousedství v místech někdejšího Juditina mostu.
Juditin most byl třetím kamenným na sever od Alp - po Drážďanech a Řeznu. Poté, co ho strhla povodeň v únoru 1342, rozhodl císař Karel IV. o výstavbě nového. Karlův most zůstal až do 19. století jediným, který břehy Vltavy v Praze spojoval.
