Prémie podpoří nadějný výzkum českých vědců

Věda a technika
6. 9. 2010 15:54
Mezi nejznámější a nejobávanější invazní druhy patří plzák španělský.
Mezi nejznámější a nejobávanější invazní druhy patří plzák španělský.

Vědci zkoumající v Akademii věd biologické invaze a chování iontů v lidském těle dostanou na své výzkumy mimořádné prostředky. Předseda akademie Jiří Drahoš totiž biologa Petra Pyška a fyzikálního chemika Pavla Jungwirtha ocenil letošní Akademickou prémií.

Akademická prémie znamená pro oceněné vědce a jejich týmy mimořádnou finanční podporu. Představuje dodatečné finanční prostředky na výzkum až do výše pěti milionů korun ročně, které jim jsou přidělovány z prostředků akademie po šest let.

Biologické invaze

Petr Pyšek z Botanického ústavu se svými spolupracovníky použije tyto peníze zejména na rozsáhlý terénní výzkum rostlinných invazí. Invazní biologové většinou studují druhy, které byly zavlečeny do jejich země.

Pyškův tým na to jde opačně. Chce zkoumat rostliny známé z české přírody jinde ve světě. Pilotní projekt už uskutečnil na Novém Zélandu, letos začal výzkum v Severní Americe a výhledově vědci míří do Jižní Afriky. Jsou to podle Pyška oblasti silně zatížené invazemi evropských druhů, mezi kterými je řada rostlin z Česka, například běžné druhy pcháčů, chrp, pelyněk, třezalka, jitrocel nebo některé jestřábníky.

Podle Pyška jde o bezprecedentní výzkum, který by měl přispět k pochopení toho, proč jsou některé invazní druhy úspěšné a jiné nikoli. Výsledků bude možno využít při povolování importu rostlinných druhů.

Ionty v lidském těle

Fyzikální chemik Pavel Jungwirth.Pavel Jungwirth z Ústavu organické chemie a biochemie dostal podporu pro výzkum chování iontů ve slaných roztocích, kterému se věnuje už více než deset let. "Věřím, že se s pomocí Akademické prémie posuneme dál v našem chápání chování solí v lidském těle," říká.

Nyní jeho tým zkoumá, jak na molekulové úrovni ionty různých solí ovlivňují procesy důležité pro život člověka. Konkrétně jde o interakce iontů s bílkovinami, DNA a buněčnými membránami.

Akademická prémie byla zřízena v roce 2006 jako ocenění nejlepších vědců této největší vědecké instituce v zemi. Dosud ji získala necelá desítka vědců.

Foto: Karel Šanda, Petra Mášová

Naše nejnovější vydání

TÝDENSedmičkaTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ