Jak bez chemie zahubit zemědělského škůdce mandelinku bramborovou, který v 50. letech dostal ideologickou přezdívku americký brouk? Jihočeští vědci na to přišli.
V českém zemědělství se pořád používá příliš chemie. Látky v insekticidech mohou mít negativní vliv na zemědělské produkty a potraviny, dostávají se do půdy, časem se navíc snižuje jejich účinnost, protože škůdci na ně získávají odolnost.
Českobudějovičtí entomologové z Biologického centra Akademie věd teď našli způsob, jak chemii nahradit biologickými prostředky a škodlivý hmyz hubit pomocí jejich přirozených nepřátel z přírody - jejich nemocemi a parazity.
"V naší práci jsme se zaměřili na využití českého kmene mikroskopické houby Isaria fumosorosea proti larvám a kuklám mandelinky bramborové. Také jsme zjistili, že použití houby spolu s parazitickými hlísticemi zvýší úhyn škůdce na téměř 100 procent a je výrazně rychlejší," uvedl vedoucí výzkumného týmu Rostislav Zemek z Entomologického ústavu Biologického centra. Výsledky byly nyní zveřejněny v prestižním mezinárodním vědeckém časopise PLoS.
Kmen houby se přirozeně vyskytuje v půdě a vědci ho izolovali v jižních Čechách. Kmen je patentován pod označením CCM 8367 a uložen v České sbírce mikroorganismů v Brně. Od roku 2013 je patentově chráněn i v USA a v loňském roce se vědcům podařilo získat rovněž Evropský patent. Najde-li se výrobce, mohl by se po povinném registračním řízení objevit za pár let na trhu nový biologický přípravek na ochranu rostlin.
"Výhodou těchto organismů je, že se mohou v přírodě reprodukovat a tím delší dobu chránit rostliny před škůdci. Rizika jsou však minimální, protože na rozdíl od chemie nedáváme do prostředí nic cizorodého," říká entomolog Zemek. V laboratorních podmínkách přitom jihočeští vědci vyzkoušeli patentovaný kmen houby kromě mandelinky bramborové také proti klíněnce jírovcové, svilušce chmelové a blýskavce.
Podle odborníků mají biopreparáty na bázi hmyzích patogenů velkou budoucnost, protože řada chemických insekticidů bude v dohledné době omezena kvůli zpřísňujícím se legislativním podmínkám EU. Dokládá to například zákaz neonikotinoidů pro ochranu řepky proti škůdcům, protože má negativní dopad na včely. Vědci odhadují, že příští roky dosáhne globální trh s biopesticidy výši 3,2 miliard dolarů, tedy zhruba 50 miliard korun.
