Bakteriím neublíží ani gravitace stotisíckrát silnější než na Zemi

Věda a technika
1. 5. 2011 08:00
Některé bakterie se vesele množí i v gravitaci osmtisíckrát silnější, než jaká by zabila člověka.
Některé bakterie se vesele množí i v gravitaci osmtisíckrát silnější, než jaká by zabila člověka.

Některé bakterie přežijí absolutní nulu, var při 120 °C, potopení do koncentrované kyseliny i silné radioaktivní záření. Nyní se ukazuje, že jim neublíží ani drtivá gravitace. Jásají hlavně zastánci teorie, že život k nám připutoval z vesmíru.

Odolnost bakterií vůči silné gravitaci odhalili japonští vědci, kteří o tom informují v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. Původně přitom neměli nic takového v úmyslu. Potřebovali pouze zkoncentrovat bakterie odstředěním v centrifuze. A náhodou si všimli, že druh Escherichia coli se spokojeně množí i při otáčkách, které buňky vystavily 7500násobku pozemské gravitace. Japonce toto zjištění zaujalo a přivedlo je k dalším pokusům.

Kam se hrabe člověk

Bakterie Paracoccus denitrificans kultivované dva dny při přetížení 403 627 g. Kolonie v čase 0 h (A), 6 h (B), 24 h (C) a 48 h (D).S překvapením zjistili, že Escherichia pokračovala v buněčném dělení i v gravitaci 403627krát silnější, než je ta na zemském povrchu. Možná by zvládla i více, ale laboratorní centrifuga už větší přetížení vyrobit neumí.

Stejnou odolnost vědci zaznamenali i u bakterie Paracoccus denitrificans. Všechny další druhy, které testovali, vydržely přetížení alespoň 20 000 g.

Pro srovnání: Při čelních automobilové srážce člověk s velkou dávkou štěstí přežije přetížení kolem 200 g, které na něj působí pouhý zlomek sekundy. Většině lidí však způsobí smrt nebo vážná zranění i přetížení 50 g působící pouhou setinu sekundy. Při startu raketoplánu na astronauty působí 3 g, piloti stíhaček zažívají při některých manévrech až 17 g.

Bakterie v pokusu zvládly o čtyři řády větší přetížení po dobu 140 hodin.

Život ve vesmíru. A z vesmíru

Laboratorní centrifuga dokázala vytvořit přetížení gravitaci 403 627 g (ilustrační foto).Autoři výzkumu spekulují o tom, že život může ve vesmíru existovat nejen na planetách, ale možná i na hnědých trpaslících - zhroucených hvězdách s nízkou povrchovou teplotou a vysokou hustotou, díky níž na nich panuje gravitace rovnající se desetinásobku až stonásobku té pozemské.

Některé jsou natolik chladné (kolem 120 °C), že si na nich lze vznik života teoreticky představit, protože při této teplotě jsou některé pozemské bakterie schopny přežít a rozmnožovat se. Autoři však nerozebírají další podmínky nutné k životu, které na hnědých trpaslících zřejmě chybějí - například přítomnost kapalné vody.

Bakterie Conan

Za nejodolnější potvůrku je pokládána bakterie Deinococcus radiodurans (mezi mikrobiology přezdívaná bakterie Conan). Vydrží tisícinásobek radiační dávky, která by zabila člověka. Nic jí neudělá vyschnutí, extrémní mráz, UV záření ani koncentrovaná kyselina. I když nepříznivé podmínky doslova rozsekají její DNA na maděru, dokáže ji opět "poslepovat" do původní podoby a dál se vesele množí.

Nová zjištění jsou povzbuzením pro zastánce teorie, podle níž se pozemský život zrodil jinde ve sluneční soustavě, nejpravděpodobněji na Marsu.

Na Zemi dopadla už asi jedna miliarda tun hornin původem z Marsu. Víme, že na rudé planetě v minulosti existovaly podmínky vhodné pro vznik života. Nelze proto vyloučit, že pozemský život se zrodil právě tam a na Zemi přicestoval "na palubě" meteoritů. Předchozí studie prokázaly, že bakterie mohou přežít podmínky vesmírné prázdnoty. Nyní se zdá, že by jim nemuselo uškodit ani přetížení při průletu atmosférou a při srážce se zemským povrchem.

Autor: - von -Foto: Profimedia , Deguchi S. et al./PNAS

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ