Lidské tělo obsahuje desetinásobně víc bakteriálních buněk než lidských. Množstvím DNA vás bakterie ve vašem těle přečíslují ještě o jeden další řád. Pomáhají vám s kdečím.
Bez bakterií bychom nedokázali rozložit složité cukry v potravě. Vyrábějí pro nás i chemikálie, které sami vyrobit neumíme - třeba vitaminy H a K. Pohled na člověka jako jedince druhu Homo sapiens už se přežil. Místo toho je lepší mluvit o společenstvu plném složitých mikrobiálních vztahů.
Některé bakterie nám možná škodí, daleko víc nám jich však prospívá. Bez mikrobů bychom pravděpodobně dokázali žít, nejspíš bychom se ale necítili nejlépe. Laboratorní zvířata vypěstovaná ve sterilním prostředí bez jakýchkoliv bakterií nejsou podle nejnovějších výzkumů zrovna vzorem zdraví. I mikrobi, kteří pro tělo zdánlivě nic nedělají, mohou prospívat jen tím, že překážejí jiným bakteriím, které by jinak organismu škodily.
Nejvíc mikrobů bydlí v našich střevech. Bakteriální zahrádka v lidském zažívacím traktu zůstává většinou stabilní celý život konkrétního hostitele. Některým bakteriím se lépe daří v lidech nesoucích konkrétní varianty určitých genů.
* Jak se mikrobi dostávají do lidského těla?
* S čím vším nám pomáhají?
* Kde všude v nás bydlí?
* Kolik jich je?
*Má smysl dělit lidi podle bakterií v jejich střevech na střevní typy, podobně jako podle molekul na povrchu jejich krvinek na krevní skupiny?
Pokud vás některá z výše uvedených otázek zaujala, kupte si v pondělí 10. února časopis TÝDEN. Dočtete se v něm odpovědi i na řadu otázek dalších a informace o nových vědeckých výzkumech.
