Houbovci jsou velice jednodušší živočichové. Žijí přisedle a živí se filtrováním mořské vody. Biologové si dlouho mysleli, že jako houbovci vypadala první zvířata, která se na naší planetě objevila.
Houbovcům se v českém názvosloví občas říká také houby, nebo živočišné houby. Nejde o příliš šťastné pojmenování, jelikož navozuje představu, že mají něco společného s bedlami a hříbky. Nemají. Pod pojmenování houbovci je ostatně zvykem zahrnovat tři nepříliš příbuzné skupiny živočichů, které nemá smysl házet je do jednoho pytle tak jako tak. Jednu věc ale mají přece jen společnou: jsou to velice starobylá zvířata. Jak přesně starobylí jsou, se biologové a paleontologové zatím nedokázali shodnout. Odhady se pohybují od 700 do přibližně asi 480 milionů let.
Nová fosilie z geologické formace Tou-šan-tchuo v čínské provincii Kuej-čou prokázala, že jsou staří minimálně 600 milionů let. Popsala ji v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences skupina vědců v čele s Zongjun Yinem z čínské akademie věd. Celý nález má přibližně 1,2 krát 1,1 milimetru. Vědci pojmenovali zvíře Eocyathispongia qiania. Je skvěle dochované.
Tělo Eocyathispongie tvořily tři navzájem propojené hlavní dutiny, do nichž proudila mořská voda menšími kanálky po stranách. Na vnitřní straně kanálků i dutin byly specializované buňky, které z vody vychytávaly drobnou jednobuněčnou kořist. Počet dutin se pravděpodobně u různých jedinců ze stejného druhu lišil. Těla houbovců jsou neforemná a v mnohém připomínají víc rostliny než živočichy. Jejich tvar se odvíjí od podmínek, v nichž zrovna žijí.
I když je anatomie houbovců proti dejme tomu hmyzu nebo savcům jednoduchá, ve srovnání s jejich jednobuněčnými příbuzným je pořád složitá. Než se buňky začaly sdružovat do jednoho těla, musely vyřešit spoustu technických problémů. Proto to vypadá, že relativně složití mnohobuněční živočichové, mohli na Zemi žít už před Eocyathispongií.
