Asi už jste potkali v metru, tramvaji, autobuse, nebo dokonce ve škole či v práci někoho, kdo byl tak moc navoněný, že vám to vadilo. Pro většinu lidí je to jen drobná nepříjemnost, přes kterou se dá snadno přenést. Jenže co když nám vůně vadí víc, než si myslíme?
V poslední době vyšly ve vědeckých časopisech dva výzkumy, které naznačují, že před vůněmi je třeba se mít na pozoru. Zatím se sice týkají jen háďátek a much, ale to se může změnit. Skupina vědců, vedená Anne Brunetovou ze Stanfordovy univerzity nedávno prokázala nečekaný vliv sexuálních feromonů na délku života háďátek Caenorhabditis elegans. Je to drobný, přibližně milimetrový, červ, který žije v půdě. Biologové z nejrůznějších oborů už dlouho používají háďátka C. elegans jako modelové organismy. Stalo se proto jedním z nejprozkoumanějších tvorů na světě.
Háďátka jsou většinou hermafroditi. Produkují jak vajíčka, tak spermie. Občas se v populaci háďátek ale vyskytnou i samci. Je jich málo. Jeden samec připadá na tisíc hermafroditů. Vědci si už před sedmnácti lety všimli, že přítomnost samců zkracuje život hermafroditů. Přičítali to však stresu, který provází kopulaci. Podle práce, již zveřejnil tým Anne Brunetové na podzim v časopise Science, ale způsobují rychlejší stárnutí oboupohlavných háďátek feromony samců .
Smrtící feromony
Podle Brunetové a její spolupracovníků zkracuje život hermafroditů už jen, když je chováte v nádobě, která předtím obsahovala samce. Červi chovaní v nádobách po samcích rychleji stárli. Jejich délka života klesla o pětinu a pohyby se zpomalily. Samci proto museli nechávat v nádobách něco, co stárnutí organizmu hermafroditů urychluje. Nabízely se pohlavní feromony. Protože organismus C. elegans znají vědci do poslední buňky, nebyl problém vytvořit mutantní samečky, kteří žádné feromony nevylučují, nebo hermafrodity, kteří jejich vůni nevnímají.
Obě opatření zabrala. Život červů se zase prodloužil. Podobný efekt efekt teď objevila další skupina vědců vedená Scottem Pletcherem z Michiganské univerzity. Nezkoumali háďátka, nýbrž ovocné mušky octomilky obecné. Octomilky jsou stejně jako háďátka oblíbené modelové organismy v biologických laboratořích.
Falešné nevěsty
Sperma octomilek je jedovaté. Samci si tak pojišťují, že samičky, s nimiž jednou spářili, budou mít potomky jen s nimi. Když chtěli vědci zjistit, jestli pohlavní feromony zkracují život octomilek stejně jako háďátek, museli jim proto napřed zabránit v páření. Vylučování feromonů řídí gen jménem tra, jeho aktivací nebo naopak deaktivací se dají vyrobit samičky, které jsou cítit jako samci a naopak. Vědci takové mutanty připravili a smíchali je s geneticky neupravenými jedinci stejného pohlaví.
Jak u samců, tak u samic způsobilo vystavení feromonům opačného pohlaví zkrácení života. U samců bylo však výraznější. Když však vědci poskytli samcům dostatek samiček k ukojení jejich choutek, vrátila se kupodivu jejich délka života k normálu. Proč ji feromony vůbec ovlivňují?
Mohlo by to souviset s inzulinem. Tento hormon reguluje hladinu cukru v krvi, zároveň ale souvisí se stárnutím. Nižší intenzita inzulinové signalizace prodlužuje život. Feromony by ji mohly zintenzivňovat, aby zvíře připravily na sex. Jestli se něco podobného týká i lidí není jasné. Nejsme příliš čichová zvířata a role feromonů v našem chování ještě není vyjasněná.
