Neměří ani metr do výšky, dokázali ale zvítězit ve velkém boji: tučňáci Humboldtovi, druh ohrožený vyhynutím, zastavili rozsáhlý důlní projekt v chilském městě La Higuera. Obránci těchto zvířat, která se rozmnožují pouze v Chile a v Peru, celé měsíce bojovali proti plánům společnosti Andes Iron. Ta chtěla vybudovat povrchový důl na železo a měď, a rovněž přístav. Projekt nazvaný Dominga předpokládal roční produkci zhruba 12 milionů tun železa a 150 tisíc tun mědi.
Tento boj zaplňoval měsíce stránky tisku, rozdělil vládu prezidentky Michelle Bacheletové a změnil sociální sítě v bojiště. Rozhodnutí projekt nerealizovat padlo koncem srpna: výbor složený z ministrů životního prostředí, zemědělství, hospodářství, zdravotnictví, energetiky a dolů projekt vetoval s tím, že nezajišťuje bezpečí tučňáků. Oblast, kde měl být důl a přístav, totiž leží docela blízko Národní rezervace tučňáků Humboldtových na ostrovech Dama, Choros a Gaviota, které jsou známé díky delfínům, velrybám a tuleňům.
Místopředseda svazu rybářů v malé mořské zátoce Punta Choros, odkud se k ostrovům vyplouvá, je rozhodnutím potěšen. "Dominga je invazivní projekt, jak pro přírodu, tak i pro společnost. Je neslučitelný s místem považovaným za centrum biodiverzity ve světovém měřítku," tedy zóny, kde bohatství ekosystému ohrožuje lidská činnost, říká místopředseda Rodrigo Flores.
Ne všichni ale mají stejný názor. Joyce Aguirreová z La Higuery patří k zastáncům projektu Dominga. "Každý projekt má nějaký dopad. Chceme být ostražití a sledovat, co se bude dít. My tady žijeme, a proto v žádném případě nechceme oblast poškodit," zdůrazňuje.
V tomto regionu, který v Chile patří k hospodářsky nejvíce zaostalým, vítali někteří obyvatelé La Higuery tisíce pracovních míst, jež projekt sliboval. Šlo o investici za 2,5 miliardy dolarů (zhruba 55 miliard korun) v zemi, která je největším světovým producentem mědi a těžba zajišťuje osm procent hrubého domácího produktu.
Experti nevládní organizace Oceana varovali před úskalími projektu, neboť terminál, odkud se mělo přepravovat vytěžené železo a měď, měl být postaven jen 30 kilometrů od ostrova Choros. Oblastí, kde plují kytovci, by proplouvaly nákladní lodě, a bylo by tam nebezpečí úniku ropy do moře. Průmyslová aktivita by překrývala oblast moře, která je zdrojem obživy pro četné ohrožené druhy, včetně mořské vydry.
"Potápěl jsem se v jiných oblastech a zjistil jsem, že se odpad z důlní činnosti usazuje na dně oceánu a zabíjí všechen život. Toho se obáváme," zdůrazňuje rybář Mauricio Carrasco.
V Punta Choros dohlíží 160 rodin rybářů na Národní rezervaci tučňáků Humboldtových, která má 880 hektarů a ve které žije 80 procent populace tohoto druhu. Nedávné studie ukázaly, že voda je tam zvláště čistá, bez jakéhokoli znečištění. Rezervace však byla neustále ohrožována různými megaprojekty, upozorňuje ředitelka regionálního Úřadu pro lesy ve městě Coquimbo Liliana Yanesová.
V roce 2010 musela francouzská společnost Suez odstoupit od plánu na výstavbu tepelné elektrárny v Barrancones nedaleko Chorosu. Po rozhořčených demonstracích tisíců obyvatel v regionu a v Santiagu žádal tehdejší prezident Sebastian Piňera, aby byla elektrárna postavena jinde.
Ve městě La Serena vzdáleném 60 kilometrů část obyvatel lituje odstoupení od projektu Dominga. Sdružení zdejších obyvatel podepsalo s firmou Andes Iron dohodu, podle níž se podnik zavazuje poskytovat lokalitě část svého zisku, dva až pět milionů dolarů (44 až 110 milionů korun) ročně na investice do školství a zdravotnictví. "Stát nás v posledních 20 letech opomíjel, považujeme tedy projekty soukromých společností za příležitost," říká Aguirreová.
Společnost Andes Iron také neřekla poslední slovo: uvedla, že se obrátí k soudu pro životní prostředí a v případě potřeby až k soudu nejvyššímu.
