Prvním ptákům <span>létání moc nešlo</span>, peří je neuneslo

Věda a technika
15. 5. 2010 07:31
Archaeopteryx dokázal pouze klouzat vzduchem, do výšky musel šplhat.
Archaeopteryx dokázal pouze klouzat vzduchem, do výšky musel šplhat.

Archaeopteryx dokázal pouze klouzat vzduchem, do výšky musel šplhat.Přestože jejich křídla na první pohled vypadají, že slavný Archaeopteryx a jemu příbuzní pravěcí ptáci byli schopni aktivního letu, zdání klame. Výzkum jejich peří odhalil, že dokázali pouze pasivně klouzat vzduchem. Zřejmě se pouze snášeli z korun stromů a zpátky do větví se museli pracně vyšplhat po kmeni.

Dvojice vědců z univerzit v Manchesteru a Dublinu studovali fosilizované peří dvou pravěkých ptáků. Známější Archaeopteryx žil před 140 miliony let, Confuciusornis asi o dvacet milionů let později. Druhý z ptáků byl objeven v Číně a paleontologové mají k dispozici stovky jeho dobře zachovaných fosilií.

U moderních ptáků je středová výztuž pera dutá, aby byla co nejlehčí. Jak to bylo u jejich druhohorních předků, nelze z fosilií určit. Ale když vědci vypočítali síly, které by při aktivním letu na jednotlivá pera prvních ptáků působily, zjistili, že aktivní let u nich nepřipadal v úvahu v žádném případě.

Středová část per byla příliš slabá. Pokud byla dutá, pera by se ohýbala jako brčka. Pokud byla plná, praskala by. Peří prý snad mohlo vydržet několik mávnutí křídel, v žádném případě by však pavěké ptáky neuneslo při startu ze země nebo při náročnějších manévrech ve vzduchu.

Aktivní let by připadal v úvahu, pouze pokud by praptáci vážili nanejvýš 200 gramů. Hmotnost těla se z fosilií sice špatně odhaduje, je však téměř jisté, že byli výrazně těžší. Zdá se tedy, že aktivní let se objevil až u vývojově mladších druhů.

Ilustrace: Todd Marshall

Další čtení

Oživte svoji herní sestavu ve výhodné akci od MSI, na vybrané komponenty získáte cashback

Věda a technika
25. 4. 2025
ilustrační foto

Nová metoda českých vědců pomůže vyčistit odpadní vody od antibiotik

Věda a technika
24. 4. 2025
Na obrázku je Hubbleův vesmírný dalekohled – slavný přístroj, který od roku 1990 z oběžné dráhy mění naše chápání vesmíru. Díky němu známe stáří kosmu, sledujeme vznik hvězd i zánik galaxií.

Hubbleův teleskop dal lidem nahlédnout do historie vesmíru. Má výročí

Věda a technika
24. 4. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ